KOINCIDENCE SEMINOMU A SARKOIDNÍ GRANULOMATÓZY. KAZUISTIKA

Východiska:

Seminomy se kromě spádových paraaortálních lymfatických uzlin nejčastěji šíří do plic, uzlin nadklíčku a mediastina. Metastázy do dalších or­gánů, např. jater či mozku, představují méně častý obraz generalizace onemocnění. V literatuře jsou popsány případy koincidence s granulomatózními zá­něty komplikujícími diagnostiku a léčbu.

Popis případu:

Naše prezentace se týká dvou pacientů s klasickým seminomem varlete, pT1, tumorové markery v normě (HCG, AFP). Vyšetření PET/CT prokázalo lymfadenopatii mediastina a plicních hilů, bez známek postižení retroperitonea.V prvním případě 42letého pacienta byly před stanovením definitivní diagnózy podány dvě linie chemoterapie v režimu EP (etoposid, cisplatina) a VeIP (vinblastin, ifosfamid, cisplatina) s efektem pouze parciální regrese po 1. linii. Histologická verifikace procesu v té době nebyla z technických důvodů doporučena. V rámci 2. linie léčby pak došlo k progresi. Pacient byl došetřen mediastinoskopií s nálezem granulomatózního sarkoidního zánětu. Trvá kompletní remise onkologického onemocnění. V případě druhého, 45letého pacienta byla primárně zvolena verifikace nálezu v mediastinu, histologický obraz z torakoskopie odpovídal sarkoidní granulomatóze. Na kontrolním PET/CT pak byla prokázána ojedinělá patologická akumulace v retroperitoneu, dále aktivita ve skeletu pánve a lumbální páteře, bez korelátu na CT a scintigrafii skeletu. Dle MRI popsán obraz difuzního kostního postižení pánve. Cílená verifikace biopsií nebyla možná. Vyšetření kostního metabolizmu a hematologické vyšetření včetně trepanobiopsie bez záchytu patologie. Zvažována progrese sarkoidní granulomatózy, metastatický proces seminomu je málo pravděpodobný. Pacient je nyní sledován.

Závěr:

Kazuistiky ukazují důležitost histologické verifikace onkologických procesů s nestandardním obrazem diseminace. Některé práce popisují současný výskyt sarkoidózy i s karcinomy plic či lymfomy. Dle hypotézy může být sarcoidlike reakce indukována tumorovými buňkami ve smyslu paraneoplastického jevu a může odrážet snahu imunitního systému o eradikaci nádoru prostřednictvím specifické či ne­specifické reakce. Může být tedy důležitá z hlediska prognózy onemocnění podobně jako např. v případě melanomu infiltrace tumoru CD4+ lymfocyty. Imunopatologické odlišení sarkoidózy od sarcoid-like reakce spočívá v nepřítomnosti B-lymfocytů v granulomech sakroidózy. Kostní postižení není v rámci sar­koidózy vyloučeno, jsou rovněž popsány případy histologicky verifikované sakroidózy skeletu s aktivitou v PET obraze bez korelátu na CT. Kostní diseminace seminomu jsou zcela ojedinělé.