KAZUISTIKA PŘEŽITÍ PACIENTA S LOKÁLNĚ POKROČILÝM ADENOKARCINOMEM PANKREATU – SKRYTÉ MOŽNOSTI RADIOTERAPIE?

Východiska:

Při léčbě adenokarcinomu pankreatu je základní metodou léčby operační řešení. V případě, že onemocnění je v inoperovatelném stadiu nebo již operace proběhla a došlo k relapsu, přičemž je tumor nyní inoperabilní, je prognóza infaustní. Radioterapie se u tohoto onemocnění používá s neoadjuvantním, adjuvantním i paliativním záměrem. Celková remise po paliativní radioterapii je výjimečný nález, jehož vysvětlení je obtížné až nemožné.

Popis případu:

Popisujeme případ 59letého pacienta s lokálně pokročilým adenokarcinomem pankreatu, léčeného paliativně radioterapií po předchozí neúspěšné operační a chemoterapeutické léčbě. Radioterapie byla provedena standardně (23 × 2,0 Gy, celkem tedy 46 Gy), na oblast relabujícího tumoru v oblasti původního pankreatu. Při následné dispenzarizaci po přibližně jednom roce od ukončení radioterapie došlo náhle k poklesu elevovaných nádorových markerů, jaterních enzymů a především k vymizení tumoru na CT. Pacient je nyní sedm let v celkové remisi.

Závěr:

S největší pravděpodobností existuje konkrétní příčina, proč došlo k tomuto výjimečnému výsledku léčby. Bohužel, vzhledem k jeho vzácnosti je jeho podrobnější studium problematické. Obecně se dá říci, že výsledek léčby bude ovlivňován (mimo terapii samotnou) vlastnostmi nádoru, vlastnostmi organizmu a jejich vzájemnými interakcemi. Nezávisle na pod statě celkové remise lze říci, že jejím spouštěčem byla terapie ionizujícím zářením. Objasnění konkrétních příčin může mít prognostické a případně i terapeutické důsledky.

Práce byla podpořena grantovým projektem MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).