Kazuistika pacientky s prokázaným syndromem von Hippel-Lindau

 Zhoubné nádory ledvin se ve většině případů vyskytují sporadicky, nejčastěji u osob mezi 60 - 80 lety. Pro dědičnou dispozici k nádorovým onemocněním ledvin svědčí nižší věk při onemocnění (do 50 let), výskyt oboustranných nádorů ledvin, nádorová onemocnění u pokrevních příbuzných. Nádor ledviny může být součástí několika hereditárních syndromů.

 Von Hippel-Lindau syndrom (VHL) je autosomálně dominantně dědičné onemocnění charakterizované výskytem hemangiomů centrálního nervového systému, především mozečku a míchy, hemangiomů sítnice, orgánových cyst v pankreatu, játrech a ledvinách, feochromocytomu a 70% rizikem světlobuněčného karcinomu ledvin. VHL gen byl identifikován v roce 1993 jako tumorsupresorový gen lokalizovaný na krátkém raménku chromozomu 3 (3p25). Zárodečná mutace VHL genu vede u nosičů ke vzniku karcinomu ledviny v časnějším věku (před 40. rokem) než u sporadických forem (60-80 let), častěji se vyskytují bilaterální karcinomy ledvin. Mutace VHL genu vede k nemožnosti degradace hypoxia-inducible faktoru, což vede k jeho hromadění a tím k zvýšené produkci endoteliálního růstového faktoru.

 Hereditární papilární karcinom ledviny (HPRC) je vzácné autosomálně dědičné onemocnění, u kterého byla prokázaná zárodečná mutace v onkogenu MET na 7q31-q34 (typ 1 papilární renální karcinom). Gen MET kóduje transmembránový receptor s thyrosinkinasovou aktivitou.

 Papilární karcinom ledviny je součástí hereditárního syndromu s výskytem leiomyomů kůže a dělohy (HLRCC), za který je zodpovědná zárodečná mutace v tumorsupresorovém genu FH pro enzym Krebsova cyklu fumaráthydratázu. Jedná se o vzácnou, ale agresivní formu renálního karcinomu (typ 2 papilární renální karcinom).

 Birt-Hogg-Dubé syndrom (BHD) byl popsán v roce 1977, jde o dědičné onemocnění projevující se hamartomy vlasových folikulů (fibrofolikulomy), plicními cystami s výskytem spontánního pneumothoraxu a rizikem vzniku renálních karcinomů, převážně chromofobních (v 33%), vzácně onkocytomu (v 7%), ojediněle i světlobuněčných a papilárních karcinomů. Příčinou onemocnění jsou zárodečné mutace v genu FLCN (BHD), který kóduje protein folliculin.

 Různé typy renálních karcinomů se vyskytují i u tuberosní sklerosy, autosomálně dědičného onemocnění s tvorbou hamartomů, rhabdomyomů a dalších nezhoubných nádorů mnoha orgánů.

 V rodinách s opakovaným výskytem zhoubných nádorů ledvin s podezřením na dědičnou formu a při splnění indikačních kritérií (nádor ledviny v mladém věku - do 40 let, oboustranný nádor ledviny, nádor ledviny a další malignita u téhož pacienta nebo nádor ledviny u 2 příbuzných 1. stupně) je indikováno molekulárně genetické testování. V případě potvrzení dědičné formy mohou být testováni i ostatní zdraví příbuzní v riziku, podle výsledků testování je navrženo preventivní sledování rizikových osob.

Žena nar. 1963

Osobní anamnéza:

Po operaci astrocytomu mozečku v 33 letech, zjištěny cysty na slinivce břišní, v 38 letech dg. světlobuněčný karcinom ledviny.

Rodinná anamnéza:

Rodina otce: otec zdráv, otec otce zemřel v 55 letech na nádor hrtanu dg. v 53 letech

Rodina matky: matka v 40 letech operovaná pro ledvinové cysty, cysty na vaječnících a slinivce, sestra matky v 60 letech operovaná pro nádor CNS, nádor ledviny, nádor žaludku, matka matky nádor prsu v 79 letech. Sourozenci: 2 sestry a bratr zdraví Děti: dcera a syn zdraví

Pracovní anamnéza:

učitelka

Závěr:

Molekulárně genetickým vyšetřením byla zjištěna mutace c.484T>C(p.Cys162Arg) v exonu 3 genu VHL, která je příčinou autosomálně dominantně dědičného syndromu von Hippel-Lindau. Genetické testování bylo nabídnuto i pokrevním příbuzným, pozitivně testovaným je pak poskytnuto preventivní sledování onkologem.