KAZUISTIKA PACIENTKY S KARCINOMEM PRSU LÉČENÉ PACLITAXELEM S BEVACIZUMABEM

Karcinom prsu patří mezi nejčastější zhoubná onemocnění u žen. Stále je diagnostikováno mnoho pacientek s diseminovaným onemocněním, kde je indikována systémová léčba. V dnešní době lze využít chemoterapii, hormonální léčbu a cílenou léčbu. Nejvíce klinických studií s využitím cílené terapie proběhlo u pacientek s HER2 dependentním karcinomem prsu, který představuje jenom necelých 15 % všech pacientek. Možností cílené léčby u HER2 negativních pacientek je využití bevacizumabu, monoklonální protilátky proti vaskulárnímu endoteliálnímu růstovému faktoru (VEGF). Schválení bevacizumabu v první linii léčby metastatického karcinomu prsu proběhlo na podkladě výsledků klinické studie E2100, kde bylo prokázáno prodloužení přežití bez progrese (PFS) o 5 měsíců v ramenu s kombinací paclitaxelu s bevacizumabem ve srovnání s monoterapií paclitaxelem. Na druhé straně je potřeba mít kritický náhled na kontrolní rameno, protože máme k dispozici účinnější léčbu v první linii než monoterapii paclitaxelem. Následně studie AVADO a RIBBON-1, podobně jako metaanalýza všech tří studií, neprokázaly výraznější efekt na PFS a celkové přežití (OS) pacientek. Na druhé straně existuje skupina pacientek, kde by léčba bevacizumabem mohla mít svůj význam. Jedná se hlavně o pacientky s triple-negativním karcinomem prsu, kde by podání kombinace cytostatik mohlo být rizikové z důvodu přítomnosti komorbidit, vyššího věku apod. Publikovaná studie potvrdila dobrou toleranci kombinace bevacizumabu a paclitaxelu u pacientek starších 70 let v první linii terapie metastatického karcinomu prsu. Prezentovaná kazuistika popisuje 75letou pacientku s primárně generalizovaným karcinomem prsu léčenou kombinací bevacizumabu a paclitaxelu s dobrým léčebným efektem a dobrou tolerancí.