Kazuistika: pacientka s metastatickým neuroendokrinním tumorem pankreatu léčená multimodální terapií včetně transplantace jater.

   Chirurgická léčba je jedinou léčebnou modalitou gastroenteropankreatických neuroendokrinních tumorů (NET), která má kurativní potenciál a platí to i pro radikální resekci metastáz. Přibližně 60 % pacientů s neuroendokrinními tumory je v době stanovení diagnózy ve stadiu metastatické diseminace, kdy je možná většinou jen paliativní léčba. Medián přežití se pohybuje kolem 33 měsíců, 5tileté přežití v případě metastatických dobře a středně diferencovaných NET je 35 %, u špatně diferencovaných NET 4 %. Dalšími dobře zavedenými metodami, které lze použít k léčbě jaterních metastáz dobře diferencovaných NET je transarteriální chemoembolizace (TACE) a radiofrekvenční ablace. Za předpokladu resekabilního primárního nádoru je v přísně indikovaných případech kurativní metodou léčby jaterních metastáz také transplantace jater. O indikaci všech zmíněných intervenčních metod by měl rozhodovat multidisciplinární tým. Protinádorová farmakoterapie NET je předmětem jiného sdělení.

   Prezentujeme případ 23leté ženy bez výrazných komorbidity u které byl po čtyřleté anamnéze epizodických bolestí břicha, flushe a průjmů zjištěn dobře diferencovaný NET pankreatu se solitární velkou metastázou v játrech.

   Cílem léčby bylo zvládnutí hormonální aktivity nádoru, následně resekce primárního tumoru pankreatu a v druhé době resekce jaterní metastázy. Analoga somatostatinu měla rychlý efekt, symptomatologie zcela ustoupila. Resekce tumoru pankreatu s lymfadenektomií proběhla nekomplikovaně a přešetření octreotidovou scintigrafií v odstupu 4 měsíců potvrdilo solitární metastázu v játrech. V rámci přípravy k rozšířené pravostranné hemihepatektomii byla provedena transarteriální chemoembolizace metastázy a také embolizace pravé větve portální žíly. Cílem bylo dosažení hypertrofie levého laloku jater. Při revizi dutiny břišní byl zjištěn těsný vztah metastázy ke strukturám hilu jater a dolní duté žíle, nebyla možná R0 resekce a od plánovaného výkonu bylo upuštěno.

   Po zhojení byl nasazen v paliativní indikaci interferon alfa. Rok po resekci primárního tumoru pankreatu byl stav hodnocen podle kompletního přešetření jako stabilní onemocnění. V případě progrese metastázy byla hrozba jaterního selhání. Pacientka byla projednána multidisciplinární komisí a zařazena do transplantačního programu. Po 2 měsících byla úspěšně transplantována. V současné době je ve výborném stavu, 4 roky po transplantaci jater.