KAZUISTIKA PACIENTA S INOPERABILNÍM NEUROENDOKRINNÍM TUMOREM PANKREATU LÉČENÝM EVEROLIMEM

Východiska:

NET reprezentují 2–10 % všech nádorů pankreatu. Postihují stejně často muže i ženy. Většina (68–80 %) je nefunkčních, tzn. neprojevujících se syndromem hormonální nadprodukce. Histologická diagnóza NET pankreatu je podmíněná imunohistochemickou detekcí chromograninu A (CgA) a synaptofyzinu. Průkaz exprese hormonů (inzulinu, gastrinu, somatostatinu, serotoninu a dalších) není pro diagnostiku nutný. Naopak stěžejní pro grading, odrážející biologickou agresivitu nádoru, jsou mitotický index a proliferační index Ki-67. Prognóza závisí na stagingu, gradingu a přítomnosti angioinvaze. Většina nefunkčních NET pankreatu jsou G2 nádory. Celkové pětileté přežití je v tomto případě udáváno mezi 30 a 63 %, s mediánem přežití 72 měsíců. Nádory větší než 2 cm jsou indikovány k radikální resekci. U generalizovaných metastazujících nádorů je snaha o maximální chirurgickou cytoredukci, RFA, embolizaci nebo chemoembolizaci jaterních metastáz. U funkčních nádorů (karcinoidový syndrom, glukagonomový syndrom, pankreatická cholera, Zollinger-Ellisonův syndrom, méně u inzulinomu) je indikována bio terapie analogy somatostatinu. Chemoterapii je vhodné rezervovat pouze pro rychle progredující nádory. K léčbě neresekovatelných nebo metastazujících, dobře nebo středně diferencovaných pankreatických NET u dospělých pacientů s progresí onemocnění je indikován everolimus.

Popis případu:

V naší kazuistice prezentujeme případ 60leté pacientky léčené everolimem od května 2012 pro inoperabilní hormonálně nefunkční, dobře diferencovaný tumor pankreatu s metastázami v játrech (v době zahájení terapie na žádost pojišťovny dle § 16). V lednu roku 2012 byla pro bolesti břicha vyšetřována na gastroenterologii, kde byla sonograficky a na CT zjištěna metastatická ložiska v játrech, difuzně zvětšený pankreas, postižení těla a kaudy. Následně pomocí FNAB z těla pankreatu cytologicky ověřen NET, G2. Provedena biopsie jater pod kontrolou CT, jež prokázala v jaterním metastatickém ložisku NET; primární tumor vychází z pankreatu. Pacientka klinicky bez známek flushe, palpitací či dušnosti. Vzhledem k radiologické progresi byla u pacientky zahájena terapie everolimem v dávce 10 mg/ den per os. V pravidelných intervalech bylo prováděno přešetření pomocí CT s výsledkem SD. Pacientka nadále snáší terapii dobře, bez výraznější toxicity plynoucí z terapie. Subjektivně jen občasné potíže s aftózní stomatitis. Léčbu podstupuje nyní 57 měsíců.

Závěr:

Při léčbě everolimem lze u NET pan kreatu dosáhnout paliativního účinku s cytoredukcí nádoru a poklesu nádorových markerů, což bylo potvrzeno studií RADIANT-3.