Konference: 2011 XXXV. Brněnské onkologické dny a XXV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Kasuistiky
Téma: Postery
Číslo abstraktu: 196p
Autoři: MUDr. Marta Kučerová; MUDr. Jiří Bartoš, MBA
Kolorektální karcinom (CRC) je v celosvětovém
měřítku čtvrtým nejčastěji se vyskytujícím nádorovým onemocněním u
mužů (po karcinomu plic, prostaty a žaludku) a třetím nejčastějším
u žen (po karcinomu prsu a děložního čípku). Průměrné pětileté
přežití se u CRC pohybovalo v roce 2002 přibližně kolem 50%. [1] V
případě metastazujících CRC (mCRC) nepřesahuje četnost 5-letého
přežití 7%. [2,3]
Většina pacientů s nádory I. nebo II. stadia je trvale vyléčena samotným chirurgickým výkonem – kurativní resekcí nádoru. U nádorů III. stadia a II. stadia s rizikem je standardním postupem adjuvantní chemoterapie, která navazuje bezprostředně na provedenou resekci nádoru. Adjuvantní chemoterapie zahrnuje fluoropyrimidin (5-fluorouracil/5FU i.v.), leukovorin (kyselinu listovou/FA i.v.) nebo kapecitabin, případně jejich kombinaci s oxaliplatinou. [4].
Standardními postupy v systémové léčbě 1.linie mCRC (metastazující kolorektální karcinom) jsou: paliativní chemoterapie zahrnující režimy 5-FU a FA (bolus nebo dlouhodobá infuze 24/48 hodin) nebo kapecitabin, které jsou podávány v kombinaci s oxaliplatinou nebo irrinotecanem. [5] Pro pacienty ve stadiu IV. je také k dispozici biologická léčba (bevacizumab, cetuximab, panitumumab).
Bevacizumab je určen k léčbě pacientů s metastazujícím adenokarcinomem tlustého střeva nebo rekta v kombinaci s chemoterapeutickým režimem obsahujícím fluoropyrimidin. Bevacizumab je registrován pro první i další linie léčby. Pro využití léčebného potenciálu bevacizumabu je nutno jej podávat do progrese, tedy i v případě, že je léčba chemoterapií z jakéhokoliv důvodu ukončena.
V následujícím textu je popsán případ 42-letého pacienta s generalizovaným karcinomem sigmatu do jater, u kterého dlouhodobým podáváním bevacizumabu (s chemoterapií v úvodu léčby) je dosahováno postupné parciální remise onemocnění s velmi dobrou tolerancí bevacizumabu a špatnou tolerancí chemoterapie.
42-letý pacient se zjištěnou diagnosou adenokarcinomu sigmatu odeslán v dubnu 2008 gastroenterologem na CT, kde zjištěn mnohočetný metaproces v obou lalocích jater. Byla provedena v jedné době v květnu 2008 resekce sigmatu pro tumor velikosti 6 cm s prorůstáním do laterální břišní stěny a resekce metastázy (velikost 3 cm) ve 4. jaterním segmentu.
Histologie: středně diferencovaný tubulární adenokarcinom pT4 pN1 pM1 (hepar) Onkomarkery CEA a C 19-9 po celou dobu onemocnění v normě.
Po operaci zahájena léčba – podáno 6 cyklů chemoterapie XELOX (kapecitabin 1000mg/m2 2x denně p.o. 1.-14. den + oxaliplatina 130 mg/m2 i.v. 1. den) + biologická léčba bevacizumabem v dávce 7,5 mg/kg i.v. v intervalu 1x za 21 dní od 5/2008 – 9/2008.
10/2008 provedeno kontrolní CT břicha – regrese jaterních metastáz, diferencovatelné pouze 3 metastázy. Poté pokračováno v monoterapii bevacizumabem. V 1/2009 další regrese jaterních metastáz – 1 vymizela, další 2 metastázy regrese velikosti na 17 a 18 mm, proto provedena radiofrekvenční ablace uvedených zbylých 2 metastáz.
Dle kontrolního CT jater z 2/2009 zjištěna recidiva – progrese metaprocesu – nově 4 ložiska jaterních metastáz. Proto 3/2009 přistoupeno k další RFA a následně chemoembolizaci (použité cytostatikum – irrinotecan) segmentárních jaterních arterií S7 a S8. Zahájena 2. linie chemoterapie, vzhledem k tomu, že pacient špatně toleroval 1. linii chemoterapie XELOX (nevolnost, zvracení, periferní neuropatie po oxaliplatině…) a další intravenosní chemoterapii odmítl, nasazena ve 2. linii pouze monoterapie kapecitabinem v dávce 1000 mg/m2 p.o. 1.-14. den + pokračováno v léčbě bevacizumabem, podáno 6 cyklů od 4/2009-7/2009.
V 8/2009 provedeno kontrolní CT jater, kde stacionární nález nekrotického ložiska po RFA a stacionární nález 2 hypodenzních ložisek v S7 a S8 v místě původních metastáz na podkladě nekrosy po RFA. Pokračujeme dále v monoterapii bevacizumabem doposud.
Kontrolní CT břicha z 5/2010 a 1/2011 potvrzují další lehkou regresi velikosti sledovaných ložisek na játrech, další nová ložiska nezjištěna.
Závěr
Tento případ dokumentuje dlouhodobou účinnost bevacizumabu v léčbě generalizovaného adenokarcinomu sigmatu. Klinicky závažné nežádoucí účinky sledované u bevacizumabu – hypertenze, proteinurie, krvácení – nebyly během léčby u tohoto pacienta zaznamenány i přesto, že léčba bevacizumabem trvá téměř 3 roky. To dokazuje dobrou snášenlivost léku a jeho bezpečnost.
Literatura:
Většina pacientů s nádory I. nebo II. stadia je trvale vyléčena samotným chirurgickým výkonem – kurativní resekcí nádoru. U nádorů III. stadia a II. stadia s rizikem je standardním postupem adjuvantní chemoterapie, která navazuje bezprostředně na provedenou resekci nádoru. Adjuvantní chemoterapie zahrnuje fluoropyrimidin (5-fluorouracil/5FU i.v.), leukovorin (kyselinu listovou/FA i.v.) nebo kapecitabin, případně jejich kombinaci s oxaliplatinou. [4].
Standardními postupy v systémové léčbě 1.linie mCRC (metastazující kolorektální karcinom) jsou: paliativní chemoterapie zahrnující režimy 5-FU a FA (bolus nebo dlouhodobá infuze 24/48 hodin) nebo kapecitabin, které jsou podávány v kombinaci s oxaliplatinou nebo irrinotecanem. [5] Pro pacienty ve stadiu IV. je také k dispozici biologická léčba (bevacizumab, cetuximab, panitumumab).
Bevacizumab je určen k léčbě pacientů s metastazujícím adenokarcinomem tlustého střeva nebo rekta v kombinaci s chemoterapeutickým režimem obsahujícím fluoropyrimidin. Bevacizumab je registrován pro první i další linie léčby. Pro využití léčebného potenciálu bevacizumabu je nutno jej podávat do progrese, tedy i v případě, že je léčba chemoterapií z jakéhokoliv důvodu ukončena.
V následujícím textu je popsán případ 42-letého pacienta s generalizovaným karcinomem sigmatu do jater, u kterého dlouhodobým podáváním bevacizumabu (s chemoterapií v úvodu léčby) je dosahováno postupné parciální remise onemocnění s velmi dobrou tolerancí bevacizumabu a špatnou tolerancí chemoterapie.
42-letý pacient se zjištěnou diagnosou adenokarcinomu sigmatu odeslán v dubnu 2008 gastroenterologem na CT, kde zjištěn mnohočetný metaproces v obou lalocích jater. Byla provedena v jedné době v květnu 2008 resekce sigmatu pro tumor velikosti 6 cm s prorůstáním do laterální břišní stěny a resekce metastázy (velikost 3 cm) ve 4. jaterním segmentu.
Histologie: středně diferencovaný tubulární adenokarcinom pT4 pN1 pM1 (hepar) Onkomarkery CEA a C 19-9 po celou dobu onemocnění v normě.
Po operaci zahájena léčba – podáno 6 cyklů chemoterapie XELOX (kapecitabin 1000mg/m2 2x denně p.o. 1.-14. den + oxaliplatina 130 mg/m2 i.v. 1. den) + biologická léčba bevacizumabem v dávce 7,5 mg/kg i.v. v intervalu 1x za 21 dní od 5/2008 – 9/2008.
10/2008 provedeno kontrolní CT břicha – regrese jaterních metastáz, diferencovatelné pouze 3 metastázy. Poté pokračováno v monoterapii bevacizumabem. V 1/2009 další regrese jaterních metastáz – 1 vymizela, další 2 metastázy regrese velikosti na 17 a 18 mm, proto provedena radiofrekvenční ablace uvedených zbylých 2 metastáz.
Dle kontrolního CT jater z 2/2009 zjištěna recidiva – progrese metaprocesu – nově 4 ložiska jaterních metastáz. Proto 3/2009 přistoupeno k další RFA a následně chemoembolizaci (použité cytostatikum – irrinotecan) segmentárních jaterních arterií S7 a S8. Zahájena 2. linie chemoterapie, vzhledem k tomu, že pacient špatně toleroval 1. linii chemoterapie XELOX (nevolnost, zvracení, periferní neuropatie po oxaliplatině…) a další intravenosní chemoterapii odmítl, nasazena ve 2. linii pouze monoterapie kapecitabinem v dávce 1000 mg/m2 p.o. 1.-14. den + pokračováno v léčbě bevacizumabem, podáno 6 cyklů od 4/2009-7/2009.
V 8/2009 provedeno kontrolní CT jater, kde stacionární nález nekrotického ložiska po RFA a stacionární nález 2 hypodenzních ložisek v S7 a S8 v místě původních metastáz na podkladě nekrosy po RFA. Pokračujeme dále v monoterapii bevacizumabem doposud.
Kontrolní CT břicha z 5/2010 a 1/2011 potvrzují další lehkou regresi velikosti sledovaných ložisek na játrech, další nová ložiska nezjištěna.
Závěr
Tento případ dokumentuje dlouhodobou účinnost bevacizumabu v léčbě generalizovaného adenokarcinomu sigmatu. Klinicky závažné nežádoucí účinky sledované u bevacizumabu – hypertenze, proteinurie, krvácení – nebyly během léčby u tohoto pacienta zaznamenány i přesto, že léčba bevacizumabem trvá téměř 3 roky. To dokazuje dobrou snášenlivost léku a jeho bezpečnost.
Literatura:
- Parkin DM, Bray F, Ferlay J, et al. Global cancor statistics,
2002. CA Cancor J Clin 2005, 55:74-108
- Van Cutsem E, Labianca R, Cognetti F, et al. Targeted therapies
for patiens with advanced colorectal cancor:focus on cetuximab.
Targeted Oncol 2006, 1:2-12
- Weitz J, Koch M, Debus J, et al. Clorectal cancor. Lancet 2005,
365:153-65
- Van Cutsem EJ D (Coordinating autor). Colon cancer: ESMO
Clinical Recommendations for diagnosis, adjuvant treatment and
folow up. Ann Oncol 2007, 18(Suppl 2):ii21-2
- Van Cutsem EJ D (Coordinating autor). Advanced colorectal cancer: ESMO Clinical Recommendations for diagnosis, adjuvant treatment and folow up. Ann Oncol 2007, 18(Suppl 2):ii25-6.
Datum přednesení příspěvku: 21. 4. 2011
