KAZUISTIKA MLADÉ PACIENTKY LÉČENÉ AVASTINEM V KOMBINACI S CHEMOTERAPIÍ A HORMONOTERAPIÍ PRO GENERALIZOVANÝ KARCINOM PRSU S DISKREPANTNÍM FENOTYPEM

Popis případu:

Pacientce PK, roč. 1972, byl  diagnostikován v 8. měsíci těhotenství multifokální tumor pravého prsu. Ablace s exenterací axily byla provedena 17. 5. 2009. Histologie: multifokální, dobře dif. IDC 17 mm, okraje negativní, 11 uzlin negat. Dále četná ložiska low i high grade DCIS, pT1c(m)pN0M0. Imuno: ER 10 %, PR 0 %, MIB1 80 %, HER2 negativní. V histologickém nálezu je patrná diskrepance mezi gradientem proliferační aktivitou a pochybnou hormonální senzitivitou. Staging bez známek generalizace. Adjuvantně byla podána chemoterapie AC 6krát. Léčbu pacientka dokončila v říjnu 2009. První evidence recidivy byla zaznamenána v květnu 2012, tedy 2,5 roku po skončení adjuvantní terapie. Dle UZ byla zjištěna recidiva v jizvě a akcentované LU v pravé axile a nadklíčku. Byla provedena core-cut biopsie a histologický nález byl značně překvapivý: invazivní duktální ca G2 ER 95 % PR 90 %, HER2 0, MIB 20 % – fenotyp diametrálně odlišný od primárního tumoru. Tumor markery byly v normě. 19. 6. 2012 byla provedena extirpace recidivy z jizvy stěny hrudní. Zde histologicky pro změnu dobře dif. IDC s imunoprofilem: ER 100 %, PR 10 %, MIB1 60 % a HER2 2+, FISH negativní. Opět tedy úplně odlišný profilnež doposud. Na CT a MRI jater zjištěna 2 ložiska v l. laloku o velikosti 8 a 15 mm. Vzhledem k plánované resekci l. laloku jater bylo provedeno ještě PET/ CT vyšetření, kde byla potvrzena 2 drobná ložiska v levém laloku charakteru meta. Navíc však byla popsána i generalizace do hrudní kosti a resekce jater byla chirurgem kontraindikována. Pacientce byla provedena RFA obou jaterních meta a následně indikována k systémové terapii I. linie. Ta byla zahájena v říjnu 2012 v kombinaci Taxotere 100 mg/ m² + Avastin 15 mg/ kg a 3 týdny. 4/ 2013 dle CT trupu, scintigrafií kostí zjištěna kompletní remise onemocnění. Po dokončení 8 cyklů v kombinaci provázené značnou toxicitou pacientka pokračuje v udržovací terapii Avastinem, který samotný snáší výborně. Po ověření postmenopauzálního statutu zahájena také terapie Letrozolem.

Závěr:

Jde o atypický případ zejména z hlediska rozdílných nálezů z histologií. Jako příčinu vidím fakt, že jde od počátku o mul tifokální tumor s rozdílně agresivními klony. Jak je i z klinického průběhu vidět, jde o agresivní onemocnění, kde je nutno v rámci terapeutického spektra využít všech léčebných možností, a proto je současné použití Avastinu s chemoterapií, ale i s hormonální terapií zcela opodstatněné. Pro potřeby prezentace na BOD bude případ doplněn o aktuální snímkovou dokumentaci a zhodnocení léčebné odpovědi „up to date“.