Kasuistika pacientky s dlouhodobou parciální regresí ložiskového postižení při léčbě Paklitaxel + Bevacizumab a následně Bevacizumab v monoterapii.

Na konkrétním případě prokazujeme benefit kombinace chemoterapie s biologickou léčbou bez zvýšení toxicity oproti standardní chemoterapii, a to i při vynechání chemoterapeutika pro alergickou reakci.

V roce 1999 byl u tehdy 26-ti leté pacientky diagnostikován karcinom prsu pT1b pN1(2+/4)M0, po ablaci a exenteraci axily byla podána adjuvantní chemoterapie, lokoregionální RT. Následná hormonální léčba a LHRH byla po 3 letech přerušena pro plánovanou graviditu. Po deseti letech byla u pacientky zachycena elevace nádorových markerů a došetřen relaps ve skeletu, lymfatických uzlinách a v malé pánvi.

Léčbu metastatického onemocnění prsu mladé pacientky jsme zahájili chemoterapeutickou léčbou Paklitaxel s přidáním biologické léčby Bevacizumab. Vzhledem k vystupňované alergické reakci na taxan nadále léčena pouze v monoterapii biologickou léčbou, bisfosfonáty a LHRH. V léčbě pacientka pokračuje již 16 měsíců s výrazným profitem – poslední přešetření pomocí PET/CT prokázalo významnou regresi reziduální nádorové tkáně v lymfatických uzlinách a osteoplastických ložiscích skeletu za nulové toxicity.