KASTRAČNĚ REZISTENTNÍ KARCINOM PROSTATY – MOŽNOSTI LÉČBY

Po počátečním období léčby hormonosenzitivního onemocnění adenokarcinomu prostaty se po 2–3 letech rozvíjí hormonorezistentní onemocnění. Poněvadž si buňky karcinomu prostaty ponechávají i nadále určitou citlivost na hormonální manipulaci, mluvíme přesněji, že pacienti se dostávají do fáze onemocnění tzv. kastračně rezistentního karcinomu prostaty (CRPC). Docetaxel byl prvním cytostatikem, které dokázalo prodloužit přežití u pacientů s CRPC. V randomizované klinické studii TAX 327 docetaxel/ prednison v 3týdenním režimu podávání prokázal ve srovnání s mitoxantron/ prednisonem dosáhnout celkového přežití 18,9 měsíce proti 16,5 měsíce. Dále byla u docetaxelu zaznamenána úleva od bolesti a vliv na kvalitu života. V současné době je docetaxel využíván v léčbě symptomatického CRPC. Z nových cytostatik, která prokázala v randomizované klinické studii účinnost v léčbě CRPC po selhání docetaxelu, se uplatňuje kabazitaxel. Ve studii TROPIC byla srovnávána účinnost kombinace kabazitaxel/ prednison s mitoxantron/ prednisonem. Rozdíl v dosaženém mediánu přežití byl statisticky významný: 15,1 měsíce (kabazitaxel) ve srovnání s 12,7 měsíce (mitoxantron). V rameni s kabazitaxelem byla zaznamenána vyšší léčebná radiografická odpověď a výraznější pokles PSA. Srovnatelný s mitoxantronem byl vliv kabazitaxelu na hodnocení bolesti. I přes vznik CRPC lze moderní androgendeprivační léčbou prodloužit možnost hormonálního ovlivnění buněk karcinomu prostaty. Významnou roli v terapii si získaly dvě molekuly: abirateron acetát a enzalutamid. Obě molekuly prokázaly v klinických studiích svou účinnost nejen v indikaci po selhání docetaxelu, ale i v tzv. prechemoindikaci, kdy nabízejí možnost oddálení nasazení systémové chemoterapie. Enzalutamid není nutno podávat s kortikoidy. Při vzniku algického kostního syndromu lze zvážit nasazení radioizotopů. Z novějších radioizotopů je v současné době k dispozici alfa zářič 223 radium (223 Ra). Přípravek je určen k léčbě pacientů s CRPC, symptomatickými kostními metastázami, bez známých viscerálních metastáz či maligní lymfadeno patií větší než 3 cm, u kterých byla léčba docetaxelem neúčinná nebo nevhodná. V randomizované klinické studii III. fáze Alsympca 223 Ra prokázal ve srovnání s placebem zlepšit celkové přežití 14,9 měsíce vs. 11,3 měsíce a oddálit vznik závažných kostních příhod na 13,6 měsíce vs. 8,4 měsíce u placeba při zaznamenané ojedinělé myelosupresi. Karcinom prostaty se díky novým výsledkům klinických studií a registraci dalších léků stává lépe ovlivnitelným onemocněním.

Práce byla podpořena grantovým projektem MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).