K OTÁZCE PROFESNÍ ETIOLOGIE NÁDOROVÝCH ONEMOCNĚNÍ V ČR

Profesní expozice se na vzniku nádorových onemocnění v průmyslově vyspělých zemích podílí zhruba 5-10 %. Na možnost uznání tumoru za nemoc z povolání má kromě aktuálního stavu lékařských poznatků o karcinogenitě konkrétních chemických látek, fyzikálních faktorů nebo pracovních procesů, zásadní vliv legislativa, zejména národní seznamy nemocí z povolání. Autoři provedli analýzu všech případů profesních zhoubných novotvarů, které byly v ČR v letech 1991-2014 ohlášeny Národnímu registru nemocí z povolání. Za nemoc z povolání bylo uznáno 1 195 případů nádorových onemocnění, v 94,7 % byli postiženi muži. V době stanovení diagnózy byl střední věk (medián) postižených osob 68 let při věkovém rozmezí od 33 do 91 let. Délka expozice profesní etiologické noxe kolísala od 1 měsíce do 53 let, medián 12 let. Stran lokalizace mají 78,6 % naprosto dominantní podíl profesní novotvary průdušek a plic. S výrazným odstupem následují postižení pleury (9,4 %), kůže (5,9 %) a močového měchýře (3,3 %). Z analýzy podle etiologických nox vyplynulo, že nejčastější příčinou bylo podílem 74,5 % ionizující záření, dále 14,6 % azbest, 4,2 % skupina polycyklických aromatických uhlovodíků a koksárenských plynů, 2,6 % aromatické amino a nitrosloučeniny a 2,6 % krystalický oxid křemičitý. Rozborem klasifikace ekonomických činností autoři zjistili, že postižení pracovali nejčastěji při těžbě a dobývání rud (74,1 %), při výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků (11,2 %), chemických látek a přípravků (3,3 %) a při výrobě základních kovů, jejich hutním zpracování a slévárenství (2,8 %). Komplexní prohloubení prevence u pracujících vystavených riziku karcinogenů je klíčovým úkolem do budoucna.

Podpořeno z programového projektu AZVMZ ČR s reg. č. P09-15-33968A.