Konference: 2005 XXIX. Brněnské onkologické dny a XIX. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Maligní lymfomy a leukémie
Téma: Dětská onkologie
Číslo abstraktu: 168
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc.; RNDr. Milena Holzerová, Ph.D.; prof. MUDr. Zdeněk Novák, CSc.; doc.MUDr. Dagmar Pospíšilová, Ph.D.; I. Lakomá; Ivana Prekopová; MUDr. Bohumír Blažek; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.; Prof. RNDr. Mgr. Marie Jarošová, CSc.
Úvod
Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) je nejčastější formou dětské leukemie, u které specifické genetické abnormality mají významné prognostické i terapeutické důsledky. Studium některých nenáhodných strukturálních chromosomálních abnormalit u ALL je účelem genetických studii, které doplňují nové informace o oblastech chromosomů a genů, které se mohou účastnit v procesu leukemogeneze. Kompletní nebo parciální ztráta chromosomu 7 je u akutní myeloidní leukemie a myelodysplastického syndromu spojována s nepříznivou prognózou u dospělých i dětských pacientů. Aberace sedmého chromosomu jsou asociovány rovněž se skupinou genetických onemocnění mezi které řadíme Fanconiho anemii, 1. typ neurofibromatózy, těžkou kongenitální neutropenii a Shwachmanův-Diamondův syndrom. Delece 7. chromosomu a monosomie 7 již byly popsány u dospělých pacientů s ALL, u kterých byly pozorovány jako sekundární aberace s Ph1+ chromosomem a předurčovaly špatnou prognózu.
Metoda
Cílem naší studie bylo určit frekcenci aberace chromosomu 7, podrobně analyzovat přítomné přestavby, posoudit klinický význam a prognózu. V letech 19972004, bylo vyšetřeno 94 dětí s ALL (84 PBC-ALL a 10 T-ALL) pomocí konvenčních a molekulárně cytogenetických metod (FISH a/nebo mFISH a/nebo mbandFISH a/nebo CGH).
Výsledky
Užitím všech metod byly chromosomové aberace detekovány u 91 (97 %) dětských pacientů a aberace chromosomu 7 u 9 (10 %) dětí s ALL (3 děti s T-ALL a 6 dětí s PBC-ALL). U 8 pacientů byla strukturální aberece chromosomu 7 přítomna jako část komplexního karyotypu a u jednoho pacienta jako komplexní translokace t (7;11;20). Přestavby krátkého raménka chromosomu 7 byly pozorovány u dvou pacientů s hyperdiploidním klonem. Přestavba dlouhého raménka chromosomu 7 byla potvrzena u 5 pacientů a derivace chromosomu 7 s přestavbami krátkého i dlouhého raménka byla nalezena u dvou dětských pacientů. Cytogenetická a molekulárně genetická studie u dětí s ALL potvrdila častou účast chromosomu 7 v komplexních karyotypech, zvláště dlouhých ramen chromosomu 7. Z klinického hlediska 7 pacientů dosáhlo kompletní remisi, jedno dítě zemřelo na progresi leukemie, jedno na toxicitu chemoterapie.
Závěry
Vyhodnocení klinické významnosti strukturálních aberací chromosomu 7, ale i zahrnutí preferenčních přestaveb chromosomu 7 si určitě vyžádá další analýzu na větší kohortě pacientů. Dosavadní výsledky již dnes naznačují, že pacienti s ALL, kteří mají strukturální aberace chromosomu 7 mají významně horší léčebné výsledky.
Studie proběhla za podpory grantů IGA NC 7490 a NC 7495
Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) je nejčastější formou dětské leukemie, u které specifické genetické abnormality mají významné prognostické i terapeutické důsledky. Studium některých nenáhodných strukturálních chromosomálních abnormalit u ALL je účelem genetických studii, které doplňují nové informace o oblastech chromosomů a genů, které se mohou účastnit v procesu leukemogeneze. Kompletní nebo parciální ztráta chromosomu 7 je u akutní myeloidní leukemie a myelodysplastického syndromu spojována s nepříznivou prognózou u dospělých i dětských pacientů. Aberace sedmého chromosomu jsou asociovány rovněž se skupinou genetických onemocnění mezi které řadíme Fanconiho anemii, 1. typ neurofibromatózy, těžkou kongenitální neutropenii a Shwachmanův-Diamondův syndrom. Delece 7. chromosomu a monosomie 7 již byly popsány u dospělých pacientů s ALL, u kterých byly pozorovány jako sekundární aberace s Ph1+ chromosomem a předurčovaly špatnou prognózu.
Metoda
Cílem naší studie bylo určit frekcenci aberace chromosomu 7, podrobně analyzovat přítomné přestavby, posoudit klinický význam a prognózu. V letech 19972004, bylo vyšetřeno 94 dětí s ALL (84 PBC-ALL a 10 T-ALL) pomocí konvenčních a molekulárně cytogenetických metod (FISH a/nebo mFISH a/nebo mbandFISH a/nebo CGH).
Výsledky
Užitím všech metod byly chromosomové aberace detekovány u 91 (97 %) dětských pacientů a aberace chromosomu 7 u 9 (10 %) dětí s ALL (3 děti s T-ALL a 6 dětí s PBC-ALL). U 8 pacientů byla strukturální aberece chromosomu 7 přítomna jako část komplexního karyotypu a u jednoho pacienta jako komplexní translokace t (7;11;20). Přestavby krátkého raménka chromosomu 7 byly pozorovány u dvou pacientů s hyperdiploidním klonem. Přestavba dlouhého raménka chromosomu 7 byla potvrzena u 5 pacientů a derivace chromosomu 7 s přestavbami krátkého i dlouhého raménka byla nalezena u dvou dětských pacientů. Cytogenetická a molekulárně genetická studie u dětí s ALL potvrdila častou účast chromosomu 7 v komplexních karyotypech, zvláště dlouhých ramen chromosomu 7. Z klinického hlediska 7 pacientů dosáhlo kompletní remisi, jedno dítě zemřelo na progresi leukemie, jedno na toxicitu chemoterapie.
Závěry
Vyhodnocení klinické významnosti strukturálních aberací chromosomu 7, ale i zahrnutí preferenčních přestaveb chromosomu 7 si určitě vyžádá další analýzu na větší kohortě pacientů. Dosavadní výsledky již dnes naznačují, že pacienti s ALL, kteří mají strukturální aberace chromosomu 7 mají významně horší léčebné výsledky.
Studie proběhla za podpory grantů IGA NC 7490 a NC 7495
Datum přednesení příspěvku: 28. 5. 2005
