Je malignita v těhotenství standardně řešitelná ?

Kasuistika
28 letá P.M. ve 33 týdnu těhotenství udává asi 4 týdny zhoršující se únavu , kašel ,bolesti za sternem, námahovou dušnost . Potíže bagatelizuje praktický lékař i gynekolog . Na naléhání manžela přešetřena LSPP, kde na rtg snímku zjištěno rozšíření mediastina nejasné etiologie. Odtud přeložena na gynekologicko porodnické oddělení nemocnice krajského typu , zde bez dalších konsultací a prodlev porod sec.cesarea „vzhledem k závažnosti nálezu a riziku ohrožení plodu“. Novorozenec po porodu přeložen na neonatologickou JIP, kde pro známky RDS na umělé plicní ventilaci z důvodů nezralosti .Po 3 týdnech propuštěn do domácí péče. Naše pacientka mezitím přeložena na interní JIP –metabolickou jednotku pro zhoršující se dušnost , celkovou zchvácenost k dalšímu došetření.
U pacientky zjištěna v periferii v levém nadklíčku zvětšená uzlina, jinak somatický nález zcela přiměřený. Z proběhlých vyšetření – mj.CT plic – obrovská nepravidelně se barvící expanze v horní a střední etáži mediastina s dislokací a kompresí cévních i ostatních struktur, hypoventilace až atelektáza dolního laloku s fluidothoraxem. Sternální punkce a trepanobiopsie – aktivovaná krvetvorba, infiltrace maligními elementy neprokázána. Fenotypizace infiltraci NHL neprokazuje.
Porod proběhl v sobotu , ve středu dopoledne byla provedena extirpace uzliny, která ORL konsiliářem považována za nesuspektní z malignity. Ve středu odpoledne poprvé vyzván ke konsiliu onkolog a také plicní chirurg. Doporučenou intervenci pneumochirurgem odmítá anesteziologické konsilium, stejně tak punkci pod CT kontrolou neguje radiodiagnostik.
Stav dále progreduje /progrese velikosti srdce, které je oběma směry zvětšené/, onkolog doporučuje vyčkat alespoň orientačního výsledku histologie – patolog sděluje, že vzorek stále není zpracováván, protože zůstal uložen na ORL !
Následuje na doporučení onkologa atak kortikoidy /Solumedrol 500 mg 2 x denně/.
V pátek konsultována 3 akademická pracoviště /onko-hematologické, onko-gynekologické a onko – radioterapeutické/, všechna odmítají pacientku převzít pokud nebude ověřena histologicky. Vzhledem k další progresi a také tomu, že patolog potvrdil extirpovanou uzlinu bez onkologického potenciálu přistupuje onkolog s hematologem s konservativní intervencí antracyklinem /doxorubicin 50 mg /.
Během dalších 2 dnů se stav dramaticky zlepšil, pacientka znovu konsultována vyšším pracovištěm a přeložena k pneumochirurgické intervenci – týden po ataku antracyklinem provedena posterolateralní thoracotomia. Z mediastina ověřen velkobuněčný nonhodgkinský lymfom z B buněk a onkohematologem doporučeno podat klasicky R- CHOP. Vzhledem k přání pacientky byla léčba zahájena na spádovém onkologickém oddělení.

Chyby a otazníky? bagatelizace stesků terénními lékaři, „odvaha“ řešit situaci na lůžku standardní gynekologie, několikadenní odklad vícehlavého konsilia, definice „vitální indikace“, nasazení cytostatika „naslepo“ ...