Konference: 2011 XXXV. Brněnské onkologické dny a XXV. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek
Téma: Zajímavé kazuistiky z onkologické praxe
Číslo abstraktu: 180
Autoři: MUDr. Helena Čoupková; doc. MUDr. Igor Kiss, Ph.D., MBA; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.
NSCLC ve stádiu disseminace je pokládáno za
inkurabilní onemocnění s mediánem přežití 8-10 měsíců při léčbě
standardní chemoterapií dvojkombinací s platinovým derivátem. Přes
všeobecně uznávanou špatnou prognózu je však nutno u jednotlivých
pacientů usilovat o co nejlepší výsledek komplexní léčby,
samozřejmě za zachování přijatelné kvality života.
Kazuisitka
Z anamnézy: 62letý pacient, kuřák 20-50 cig./den od 18 let, bez vážnějších onemocnění v anamnéze, rozvedený, stavbyvedoucí.
Od listopadu 2005 nemocný pociťoval bolesti v oblasti pánve vlevo, za 3 měsíce zhubl o 3 kg, jinak bez výraznějších potíží. Více let pacient pacient ráno kašle, vykašlává hlenové sputum bez změny charakteru kašle, bez zhoršení dýchání. Na rtg snímku pánve a podle scintigrafie skeletu zjištěno osteolytické ložisko v oblasti kosti pubické vlevo.
1. 2. 2006 histologicky verifikována metastáza adenokarcinomu probatorní punkcí z kosti pubické, s origem nejspíše v oblasti plic nebo prostaty. Nemocný byl celkově vyšetřen, rentgenový snímek plic i CT plic a mediastina neprokázaly patologické ložisko nebo infiltraci, urologické vyšetření bylo provedeno s normálním výsledkem, PSA bylo v normě, vyšetřením gastrointestinálního traktu nebyl nalezen primární nádor.
Pracovní diagnóza uzavřena jako tumor neznámého prima s metastatickým postižením skeletu.
Léčba: nemocný byl v březnu 2006 paliativně ozářen na oblast infiltrátu v kosti pubické, byla aplikována celková dávka 33 Gy. Od dubna 2006 zahájena léčba bisfosfonáty, preparátem Bonefos v dávce 1600 mg denně. Od května do srpna 2006 pacient léčen paliativní chemoterapií v kombinaci CAP (cyklofosfamid, doxorubicin a cisplatina). Efekt léčby po aplikaci tří sérií chemoterapie byl zhodnocen jako SD (stable disease). Pacient další chemoterapii z pracovních důvodů odmítl, ale v léčbě Bonefosem pokračoval za pravidelného sledování. Subjektivně se stav nemocného zlepšil, došlo k výraznému ústupu bolesti v oblasti pánve, nové potíže se neobjevily, nemocný přibral na váze.
V květnu 2008 v rámci pravidelné kontroly se na CT plic objevil ložiskový stín průměru 15 mm v pravém dolním laloku vzhledu primárního plicního nádoru. Provedeno celkové přešetření, jiná ložiska nebyla zjištěna. Scintigrafie skeletu byla negativní, původní ložisko ve stydké kosti vymizelo.
Nález přehodnocen jako primární bronchogenní ca, který se nejdříve manifestoval kostní metastázou a který zprogredoval v primární plicní lokalizaci.
Vzhledem ke skoro dvouletému odstupu od poslední léčby byla opět nasazena chemoterapie stejného složení v kombinaci CAP, po aplikaci třetí série byla konstatována mírná regrese plicního ložiska, ale nedosahující parciální odpovědi, proto do října 2008 byly aplikovány další tři série chemoterapie. Současně byl pacient dále léčen Bonefosem.
Podle celkového přešetření po šesté sérii došlo k lehké progresi nálezu na CT plic a k mírnému vzestupu CEA. Proveden PET scan, který potvrdil jen tumor v plíci průměru 2 cm. V oblasti původní metastázy v kosti stydké popsána jen PET fotogenie po radioterapii (sanovaná metastáza). Vzhledem k solitárnímu ložisku na plicích provedena 12. 3. 2009 lobektomie pravého dolního plicního laloku a mediastinální lymfadenektomie, histologicky potvrzen středně diferencovaný smíšený plicní adenokarcinom, pT1 pN0, R0. Vzhledem k původně disseminovanému onemocnění a histologickému typu aplikovány čtyři série ‘pseudouadjuvantní’ chemoterapie pemetrexedem (Alimta).
Kontrolní PET/CT vyšetření z 10. 7. 2009 prokázalo jen pooperační změny v oblasti pravého hrudníku, bez nálezu viabilní nádorové tkáně.
Nemocný dále léčen 1 roke Bonefosem bez nežádoucích účinků a bez jiné onkologické léčby, pravidelně dále sledován
Podle poslední kontroly z prosince 2010 je pacient klinicky i podle zobrazovacích metod (CT, PET, scintigrafie skeletu) bez známek recidivy nebo vzdálených metastáz, subjektivně neudává potíže, pracuje dál jako stavbyvedoucí.
Závěr
Jedná se o nepříliš častý případ dosažení kompletní léčebné odpovědi a dlouhodobého přežívání po komplexní léčbě (radioterapie, chemoterapie, chirurgická léčba, bisfosfonáty) u původně disseminovaného bronchogenního nemalobuněčného karcinomu plic. Pacient od zjištění diagnózy žije pět let, od operace v březnu 2009 je bez známek recidivy onemocnění, stále pracuje.
Kazuisitka
Z anamnézy: 62letý pacient, kuřák 20-50 cig./den od 18 let, bez vážnějších onemocnění v anamnéze, rozvedený, stavbyvedoucí.
Od listopadu 2005 nemocný pociťoval bolesti v oblasti pánve vlevo, za 3 měsíce zhubl o 3 kg, jinak bez výraznějších potíží. Více let pacient pacient ráno kašle, vykašlává hlenové sputum bez změny charakteru kašle, bez zhoršení dýchání. Na rtg snímku pánve a podle scintigrafie skeletu zjištěno osteolytické ložisko v oblasti kosti pubické vlevo.
1. 2. 2006 histologicky verifikována metastáza adenokarcinomu probatorní punkcí z kosti pubické, s origem nejspíše v oblasti plic nebo prostaty. Nemocný byl celkově vyšetřen, rentgenový snímek plic i CT plic a mediastina neprokázaly patologické ložisko nebo infiltraci, urologické vyšetření bylo provedeno s normálním výsledkem, PSA bylo v normě, vyšetřením gastrointestinálního traktu nebyl nalezen primární nádor.
Pracovní diagnóza uzavřena jako tumor neznámého prima s metastatickým postižením skeletu.
Léčba: nemocný byl v březnu 2006 paliativně ozářen na oblast infiltrátu v kosti pubické, byla aplikována celková dávka 33 Gy. Od dubna 2006 zahájena léčba bisfosfonáty, preparátem Bonefos v dávce 1600 mg denně. Od května do srpna 2006 pacient léčen paliativní chemoterapií v kombinaci CAP (cyklofosfamid, doxorubicin a cisplatina). Efekt léčby po aplikaci tří sérií chemoterapie byl zhodnocen jako SD (stable disease). Pacient další chemoterapii z pracovních důvodů odmítl, ale v léčbě Bonefosem pokračoval za pravidelného sledování. Subjektivně se stav nemocného zlepšil, došlo k výraznému ústupu bolesti v oblasti pánve, nové potíže se neobjevily, nemocný přibral na váze.
V květnu 2008 v rámci pravidelné kontroly se na CT plic objevil ložiskový stín průměru 15 mm v pravém dolním laloku vzhledu primárního plicního nádoru. Provedeno celkové přešetření, jiná ložiska nebyla zjištěna. Scintigrafie skeletu byla negativní, původní ložisko ve stydké kosti vymizelo.
Nález přehodnocen jako primární bronchogenní ca, který se nejdříve manifestoval kostní metastázou a který zprogredoval v primární plicní lokalizaci.
Vzhledem ke skoro dvouletému odstupu od poslední léčby byla opět nasazena chemoterapie stejného složení v kombinaci CAP, po aplikaci třetí série byla konstatována mírná regrese plicního ložiska, ale nedosahující parciální odpovědi, proto do října 2008 byly aplikovány další tři série chemoterapie. Současně byl pacient dále léčen Bonefosem.
Podle celkového přešetření po šesté sérii došlo k lehké progresi nálezu na CT plic a k mírnému vzestupu CEA. Proveden PET scan, který potvrdil jen tumor v plíci průměru 2 cm. V oblasti původní metastázy v kosti stydké popsána jen PET fotogenie po radioterapii (sanovaná metastáza). Vzhledem k solitárnímu ložisku na plicích provedena 12. 3. 2009 lobektomie pravého dolního plicního laloku a mediastinální lymfadenektomie, histologicky potvrzen středně diferencovaný smíšený plicní adenokarcinom, pT1 pN0, R0. Vzhledem k původně disseminovanému onemocnění a histologickému typu aplikovány čtyři série ‘pseudouadjuvantní’ chemoterapie pemetrexedem (Alimta).
Kontrolní PET/CT vyšetření z 10. 7. 2009 prokázalo jen pooperační změny v oblasti pravého hrudníku, bez nálezu viabilní nádorové tkáně.
Nemocný dále léčen 1 roke Bonefosem bez nežádoucích účinků a bez jiné onkologické léčby, pravidelně dále sledován
Podle poslední kontroly z prosince 2010 je pacient klinicky i podle zobrazovacích metod (CT, PET, scintigrafie skeletu) bez známek recidivy nebo vzdálených metastáz, subjektivně neudává potíže, pracuje dál jako stavbyvedoucí.
Závěr
Jedná se o nepříliš častý případ dosažení kompletní léčebné odpovědi a dlouhodobého přežívání po komplexní léčbě (radioterapie, chemoterapie, chirurgická léčba, bisfosfonáty) u původně disseminovaného bronchogenního nemalobuněčného karcinomu plic. Pacient od zjištění diagnózy žije pět let, od operace v březnu 2009 je bez známek recidivy onemocnění, stále pracuje.
Datum přednesení příspěvku: 23. 4. 2011
