Je adjuvantní léčba speciálních typů karcinomu prsu jiná?

    Poslední vývoj v adjuvantní léčbě karcinomu prsu přitahuje čím dál více pozornosti. Onemocnění se podle molekulárních markerů rozpadá na více podskupin u kterých se může léčba výrazně lišit. Nejčastěji používané a dostupné komerční testy pro genetické testování jsou Oncotype DX a Mamma Print. Oncotype DX slouží hlavně pro výběr pacientek s pozitivními estrogenovými receptory a negativitou HER2, které mohou mít prospěch z chemoterapie. Finanční nákladnost těchto testů je však nadále natolik vysoká, že se v běžné klinické praxi nepoužívají. K rozhodování o adjuvantní léčbě se používají standardní histologické parametry rutinně vyšetřované patology: estrogenový receptor, progesteronový receptor, proliferace a stav HER 2 receptoru nebo genu.

   Světové zdravotnické organizace (World Health Organisation – WHO) rozlišuje podle poslední verze klasifikace 17 různých jednotek karcinomů prsu, které mají různou prognózu: lobulární karcinom, tubulární karcinom, invazivní kribriformní karcinom, mucinozní karcinom, medulární karcinom, metaplastický karcinom, neuroendokrinní tumory, apokrinní karcinomy, adenoidně cystický karcinom, invazivní papilární karcinom, invazivní mikropapilární karcinom, sekretorický karcinom a jiné vzácné druhy karcinomu. Pečlivé zařazení karcinomu může tedy přispět k rozhodování o adjuvantní léčbě. Identifikací speciálních karcinomu prsu, kterých je asi 25 % všech invazivních karcinomů, je možné vyselektovat skupinu pacientek s velice dobrou prognózou, která je blízká běžné populaci (pacientky s tubulárním a čistě kribriformním karcinomem).

   Podle posledního doporučení konference pro adjuvantní léčbu karcinomu prsu St Gallen 2011 taky zohledňuje histologické typy karcinomu. Asi 80 % triple negativních karcinomů prsu je tvořeno basal like karcinomem. Ale skupina triple negativních karcinomů obsahuje taky podtypy s nízkým rizikem rekurence jako je typický medulární a adenoidně cystický karcinom. Pro medulární karcinom je typická dobře ohraničená masa nádoru proti okolí. U těchto dvou typů karcinomů není v případě negativity axilárních uzlin doporučena ani adjuvantní chemoterapie, ale pouze sledování.

   Některé podtypy karcinomů, jako je například klasický lobulární karcinom jsou spíše prediktory odpovědi na určitou léčbu, než prognostickými znaky. V mnoha pracích bylo prokázáno, že citlivost klasického invazivního lobulárního karcinomu k chemoterapii je výrazně nižší ve srovnání s invazivním duktálním karcinomem.