Konference: 2008 13. ročník odborného sympózia na téma Onkologie v gynekologii a mammologii a 3.ročník pro NLZP
Kategorie: Onkologická diagnostika
Téma: Doporučené diagnostické algoritmy v případě podezření na lokální recidivu či diseminaci karcinomu prsu, léčba recidivujícího a disseminovaného ca prsu, biologická terapie, indikace
Číslo abstraktu: 006
Autoři: MUDr. Miroslava Skovajsová, Ph.D.; Mgr. Štěpánka Pokorná; I. Šobíšková; Ivana Julišová; Juliš
Nepříjemný fakt celkového nárůstu zachycených
nových případu zhoubného onemocnění prsu je vyvážen postupnou
změnou v rozložení klinických stadií. Příznivý je vzestup křivky
prvních klinických stadií nádorů, což je mezinárodně považováno za
jeden ze včasných indikátorů kvality screeningového programu. Podle
auditu výsledků všech screeningových center a dat Národního
onkologického registru se výskyt prvních klinických stadií blíží
40%, v některých krajích již došlo k překročení této hranice. V
některých regionech je první stadium dokonce zastoupeno ve škále
všech stadií nejvíce.
Proti těmto zprávám o příznivé distribuci
klinických stadií nádorů prsu přetrvává prakticky neměnný stav
výskytu čtvrtých stadií. Naznačený pokles je jen relativní a vzniká
vzhledem k narůstání celkového počtu výskytu nádorů prsu, v
absolutních číslech ke změně nedochází.
Do skupiny žen, které umírají na lokálně
pokročilý neléčený nádor, patří ty ženy, které se nikdy nepřipojí k
dosavadním 60% žen, které například v roce 2006 navštívily
screeningová pracoviště v celé ČR. Hlavně sem však patří ženy,
které se panicky bojí nemocničního prostředí, věří různým pověrám o
urychlení průběhu nádorového onemocnění po chirurgické léčbě, nebo
důvěřují z různých důvodů více alternativním postupům.
Vedle pacientů, kteří vůbec standardní lékařskou
pomoc nevyhledají, existuje skupina nemocných, která anonymně
podstupuje souběžně s konvenční léčbou i některou z nepřeberných
nabídek alternativních postupů. Podle neoficiálních zjištění je
těchto pacientů více, než se předvídalo, odhady se pohybují až mezi
překvapivými 30-60%. Z hlediska standardní léčby je tento jev
neutrální, možná i přínosný. Pokud alternativní způsoby nezasahují
do běžné léčby, může mít taková kombinace dokonce povzbudivý
psychologický efekt, neboť se o léčeného stará více osob a sám
nemocný je aktivní s pocitem, že využil všech možností. V ideálním
případě se nemocný dokonce svěří svému lékaři a najde u něj pro
takový kombinovaný přístup pochopení.
Nezřídka dojde k situaci, kdy je pacientovi
alternativní léčba vymlouvána, či dokonce zakazována, nebo je
naopak ze strany alternativistů pohrdáno postupy konvenční
medicíny. V obou případech utrpí pacient. Nemocný, který původně
připouští obě možnosti léčení, se v případě nutnosti výběru
přiklání téměř vždy na stranu alternativních metod a tak již
dopředu svůj boj s nemocí prohrává.
Povinností lékařů, kteří skládali Hippokratovu
přísahu, je s těmito nemocnými trpělivě hovořit, nepřesvědčovat je
pouze o neefektivitě alternativních metod, ale naopak umět
zdůvodnit efektivitu metod konvenční mediciny.
Někteří pacienti, kteří se rozhodli pro
alternativní způsob léčení svého nádorového onemocnění, se
opakovaně dožadují zobrazení nálezu s nadějí, že nález působením
této léčby vymizel. U pacientek s nádorem prsu se toto přání může
splnit poměrně snadno, v intervalech vyšetření, které jsou obvyklé
například u diagnostických postupů. Rovněž z právního hlediska má
pacientka na spolupráci lékaře i opakované diagnostické zobrazení
nárok. Je možné zopakovat i poměrně levnou, pro pacientku i lékaře
nenáročnou core biopsii. Lékař pak může podat nemocné jasný důkaz o
stálé přítomnosti patologického ložiska, či dokonce o zhoršování
jeho strukturálních a biologických parametrů. Takové argumenty pak
mohou být rozhodující v konečném přesvědčení pacientek k
podstoupení konvenční léčby.
Datum přednesení příspěvku: 18. 1. 2008