Invazivní nádory močového měchýře – úskalí stanovení kategorií pT

Převážná většina nádorů v močovém měchýři jsou nádory urotelového původu. Rovněž velká část nádorů s dlaždicobuněčnou či adenomatózní komponentou jsou nádory vycházející z urotelu.

Staging je u uroteliálních lézí vedle gradingu jednou z nejzávažnějších prognostických kategorií. Pokud je bioptický materiál správně odebraný, jde o snadno stanovitelné kategorie. Čím více je materiál poškozen, tím omezenější je možnost stanovení invaze nádoru a tím kategorie pT.

Spornou kapitolou při stanovení stage je subkategotizace pT1 na pT1a a pT1b. Přesný staging v této oblasti je limitován hned několika fakty. Zásadní je vztah nádorové tkáně k tenké vrstvě hladké svaloviny ve stromatu pod bazální membránou. Historicky tato vrstva začala být popisována poměrně nedávno (80.léta minulého století). Již z anatomických poměrů v měchýři logicky vyplývá, že určit spolehlivě histologicky svalovou vrstvičku pod bazální membránou je v endoskopicky odebraném materiálu prakticky nemožné. Vrstva hladké svaloviny je obvykle tenká a nekonstantně přítomná. Avšak svalovina může naopak podléhat hyperplazii či dalším reaktivním změnám a anatomickým variacím. V takových případech je velmi snadno zaměnitelná za hladkou svalovinu vlastní stěny měchýře.

Vzhledem k tomu, že kliničtí lékaři, zejména urologové vycházeli z nepřesných údajů poskytnutých patology je jasné, že kladou důraz na její přesné určení a určení vztahu nádoru k této svalové tkáni. Avšak podle recentních histopatologických studií se zdá, že subkategorizace na pT1a a pT1b postrádá praktický význam, respektive je zdrojem možných diagnostických omylů a nepřesností a to zejména v endoskopických odběrech.

Stanovení ostatních pT kategorií nečiní pro zkušeného patologa velký problém.