INTRAVENTRIKULÁRNÍ PAPILÁRNÍ MENINGEOM U PACIENTA S MALIGNÍM MELANOMEM - KAZUISTIKA

Úvod:  

U pacientů s maligním melanomem bývají mozkové metastázy diagnostikovány u 10-40 % nemocných a jejich přítomnost při autopsiích je udávána ve více jak 75 %. Naopak intraventrikulární meningeomy jsou vzácné nádory, které tvoří 0,5-3 % všech intrakraniálních meningeomů.

Kazuistika:

U 64letého pacienta s diagnostikovaným maligním melanomem před 20 lety, stadium IA (pT1a N0 M0), ošetřeného radikální excizí byl v rámci dispenzarizace před třemi lety zjištěn relaps onemocnění a diagnostikována solitární metastáza plic, která byla následně radikálně resekována. Ke konci minulého roku došlo u pa­cienta postupně ke zhoršení stavu - bolesti hlavy, únavnost, mírná kvantitativní porucha vědomí. Nemocný byl bez ložiskové neurologické symptomatologie. Na provedené magnetické rezonanci se zobrazilo sytící se ložisko v čelním rohu levé postranní komory velmi suspektní z metastatického postižení. Navíc došlo k rozvoji hydrocefalu se vznikem izolované levé postranní komory. Cílem neurochirurgické intervence bylo zresekovat nádorové ložisko a vyřešit vzniklý hydrocefalus. V celkové anestezii byla za využití neuronavigace provedena kraniotomie. Nejprve byl zaveden endoskop do levé postranní komory a provedena ventrikuloskopie. Miliární rozsev nebyl přítomen, ložisko bylo solitární. Foramen Monroi vlevo bylo obturováno. Byla provedena septostomie jako pojistný výkon a plastika foramen interventriculare sloužící k obnově cirkulace mozkomíšního moku. Přístupová cesta byla s jejím minimálním rozšířením využita k následné mikrochirurgické totální resekci léze. Pooperačně došlo ke zlepšení celkového stavu pacienta s úpravou ad integrum. Histologické vyšetření ale jednoznačně vyloučilo metastázu maligního melanomu. Všechny melanomové markery byly imunohistochemicky negativní stejně jako širokospektré cytokeratiny a přítomnost GFAP. Vzhledem k fokální pozitivitě EMA v nádorových buňkách byl nález uzavřen jako extrémně vzácný intraventrikulární papilární meningeom WHO gradus 3. Obturované foramen interventriculare tvořila acelulární hmota s kalcifikacemi. Po provedené chirurgické terapii byla následně indikována radioterapie.

Závěr:

Chirurgická resekce je standardní léčebnou modalitou umožňující histologické vyšetření nádorové léze. I přes výrazný pokrok v zobrazovacích metodách a předpokladu metastazujícího onemocnění nelze vyloučit nečekaný histologický nález vzácného nádorového onemocnění. Komplexní chirurgické řešení umožňuje nejen odstranění vlastního nádoru, ale i řešení přidruženého hydrocefalu vzniklého v souvislosti s nádorovým onemocněním.