Intravenózní port a jeho využití v onkologické léčbě

U onkologických pacientů se kromě léčby ve formě lékové podává i infúzní terapie a to kontinuální chemoterapií. Nutnost dlouhodobého vstupu do žilního řečiště vedla k vývoji systémů, které takový přístup umožňují a současně minimalizují rizika související s implantací cizorodých zárodků. Jedním z nich je intravenózní port (I.V. port), což je komůrka s membránou umístěná v podkoží, ze které vede katetr do centrální žíly.

Chemoterapie se aplikují do periferního žilního oběhu nebo také přes intravenózní port. Intravenózní porty jsou indikovány hlavně u pacientů se špatným periférním žilním přístupem a při kontinuální chemoterapii. Nežádoucí účinky s podáváním cytostatik do žíly jsou obecně známé a týkají se především účinku na endotel a infekčních komplikací vedoucí k vazivové obliteraci povrchových žil. I.V. porty proto tyto komplikace minimalizují. Takový vstup (I.V. port) je bezpečný a při správném ošetřování jej lze používat i několik let. Zjednodušuje život pacientům, ale i zdravotnickému personálu. Pacienta při tom tento systém omezuje v jeho běžných aktivitách minimálně. Z medicínského hlediska je hlavní výhodou portu nízký výskyt infekčních komplikací.

Pacient, který je indikován k zavedení portu, musí být seznámen s výkonem, informován o čase a rozsahu výkonu. Samotné zavedení portu se provádí v lokální anestezii na pracovištích angiografie a kardiochirurgie. K výkonu je potřeba odběr krve na krvácivost, srážlivost a krevní obraz. Venózní port je systém, který tvoří katetr zavedený do cílové cévy – horní duté žíly. Je napojen na komůrku s membránou – což je vlastní port. Aplikuje se podkožně. Celý výkon trvá asi 40 minut a nijak nezatěžuje pacienta. Po zavedení následuje kontrola polohy portu pod rentgenem a také zkouška funkčnosti. Po týdnu je třeba odstranit stehy na kůži. I.V. port pak zajistí bezpečný a snadný přístup do krevního řečiště, který může být využívaný po řadu let. Při správném postupu vydrží membrána portu 1000 až 2000 vpichu.

Při ošetřováni a manipulaci s portem je třeba zdůraznit aseptický přístup a dokonalé zvládnutí techniky aplikací. Port, který se momentálně nepoužívá, je třeba proplachovat v intervalu 4 týdnů aby nedošlo k trombóze a okluzi. Proplachuje se pomocí fyziologického roztoku a heparinové zátky. Nutno podotknout, že je třeba jak při aplikací infuzí, tak při proplachu vždy používat speciální tzv. Huberovu jehlu, která se od standardní jehly odlišuje zkosením špičky. Neporušuje tak membránu portu a umožní zpětné zacelení otvoru v portu. I.V. porty mají široké využití jak v aplikaci infúzní terapie tak i u odběrů vzorků krve.

Obecně jsou I.V. porty dobře snášeny avšak můžou ojediněle nastat komplikace. Může dojít k infekci v místě vpichu, infekci podkožní kapsy. Může nastat okluze portu úplná (nejčastěji při nedodržení časového intervalu proplachu portu) nebo také částečná okluze, kdy port je funkční, jen se nedá použít na odběr krve. Tyto komplikace jsou ojedinělé. I.V. porty se odstraňují buď při komplikacích, nefunkčnosti nebo také když je port zavedený delší dobu. Odstraňuje se znovu na pracovišti angiografie v lokální anestezii.

I.V. port je systém, který by mohl být využíván častěji a určitě by našel uplatnění nejen v onkologii, ale i v jiných odvětvích medicíny, kde je nutnost aplikace léků do žíly nebo parenterální výživy. I.V. porty by rozhodně usnadnily život mnohých pacientů.