Konference: 2005 2. ročník semináře o brachyterapii a technice IMRT
Kategorie: Radioterapie
Téma: Konference bez tematických celků
Číslo abstraktu: 004
Autoři: Doc. MUDr. Josef Dvořák, Ph.D.; prof. MUDr. Jiří Petera, Ph.D.; MUDr. Jan Raupach, Ph.D.; prof. MUDr. Petr Hůlek, CSc.; prof. MUDr. Antonín Krajina, CSc.; MUDr. Jan Fridrich; prof. MUDr. Karel Odrážka, Ph.D.; doc. MUDr. Milan Vošmik, Ph.D.; Ing. Jana Bedrošová; Ing. Milan Zouhar
Východiska a cíl:
Cévní restenosy jsou velkým problémem intervenční radiologie. Jednou z možných metod léčby je intravaskulární brachyterapie. Intravaskulární brachyterapie znamená lokální ozáření lumina stenotického úseku cévy s cílem snížení procenta restenos. Hypertermie působí s radioterapií synergně a komplementárně. Zatímco kombinace radioterapie s následnou hypertermií prokázala účinnost u většiny onkologických onemocnění, zatím nebyla studována kombinace radioterapie a následné hypertermie v oblasti intravaskulární brachyterapie.
Cílem sdělení je retrospektivní hodnocení pacientů s restenosou periferních tepen a transjugulárního portosystémového zkratu (TIPS) léčených intravaskulární brachyterapií na Klinice onkologie a radioterapie ve spolupráci s Radiodiagnostickou a Interní klinikou ve FN Hradec Králové.
Pacienti a metody:
Intravaskulární brachyterapií bylo léčeno celkem 11 pacientů s restenosou periferní tepny a 6 pacientů s restenosou TIPS. Na Radiodiagnostické klinice byla standardním způsobem provedena perkutánní transluminální angioplastika (PTA) či dilatace TIPS a heparinizace. Po PTA či dilataci TIPS byl ponechán centrační katetr v místě cévní stenosy. Pacient byl s tímto zavedeným centračním katetrem převezen na Kliniku onkologie a radioterapie. Zde byl za asistence intervenčního radiologa do centračního katetru zaveden endovaskulární katetr (se zaslepeným distálním koncem) a následně markrovník, provedeny centrační snímky na C-rameni či simulátoru a určen cílový objem. Následně byla provedena jednorázová aplikace brachyterapie dávkou 12 Gy ve 3 mm od osy na oblast stenotického úseku cévy s lemem 1 cm proximálně a 1 cm distálně, vysokým dávkovým příkonem (HDR), automatickým afterloadingovým přístrojem Gammamed 12i. Po ozáření byl katetr intervenčním radiologem vytažen a pacient byl převezen na Interní kliniku, kde byl monitorován způsobem obvyklým jako po PTA či dilataci TIPS, a následně poléčebně sledován. Pro Kliniku onkologie a radioterapie se jednalo o ambulantní výkony. U 1 pacienta byla intravaskulární brachyterapie potencována následnou jednorázovou aplikací zevní ultrazvukové hypertermie (Sonotherm 1000 Ultrasound Therapy System), která byla aplikována po ukončení brachyterapie, po vytažení katetru, ještě před převozem na Interní kliniku.
Výsledky:
V průběhu poléčebného sledování po dobu 59 až 721 dní, došlo k restenose u 5 pacientů po brachyterapii restenosy periferní tepny 111, 135, 460, 475 a 580 dní, a u 2 pacientů po brachyterapii restenosy TIPS 71 a 135 dní. Pacientka léčená kombinací intravaskulární brachyterapie a hypertermie byla 192 dní po léčbě bez restenosy. Nebyla zaznamenána závažná komplikace intravaskulární brachyterapie ani hypertermie.
Intravaskulární brachyterapie periferních tepen, transjugulárního portosystémového zkratu i intravaskulární brachyterapie potencovaná hypertermií je technicky proveditelná a pacientem dobře tolerovaná. Intravaskulární brachyterapie TIPS rozšiřuje anatomické oblasti použití brachyterapie. Použití hypertermie k potenciaci účinku intravaskulární brachyterapie může znamenat nový směr ve vývoji intravaskulární brachyterapie. Přestože se jedná o nenádorovu radioterapii, jde o léčbu velmi závažných onemocnění. V případě opakovaných restenos periferních arterií hrozí až amputace končetiny. Prodloužení doby průchodnosti TIPS vede k oddálení život ohrožujících následků portální hypertenze. S rozvojem v oblasti potahovaných stentů (uvolňujících sirolimus či paclitaxel) v prevenci cévních restenos, došlo i na našem pracovišti k ústupu od indikací intravaskulární brachyterapie. Pokud by v budoucnosti došlo k renesanci intravaskulární brachyterapie plánujeme intravaskulární brachyterapii potencovat hypertermií.
Cévní restenosy jsou velkým problémem intervenční radiologie. Jednou z možných metod léčby je intravaskulární brachyterapie. Intravaskulární brachyterapie znamená lokální ozáření lumina stenotického úseku cévy s cílem snížení procenta restenos. Hypertermie působí s radioterapií synergně a komplementárně. Zatímco kombinace radioterapie s následnou hypertermií prokázala účinnost u většiny onkologických onemocnění, zatím nebyla studována kombinace radioterapie a následné hypertermie v oblasti intravaskulární brachyterapie.
Cílem sdělení je retrospektivní hodnocení pacientů s restenosou periferních tepen a transjugulárního portosystémového zkratu (TIPS) léčených intravaskulární brachyterapií na Klinice onkologie a radioterapie ve spolupráci s Radiodiagnostickou a Interní klinikou ve FN Hradec Králové.
Pacienti a metody:
Intravaskulární brachyterapií bylo léčeno celkem 11 pacientů s restenosou periferní tepny a 6 pacientů s restenosou TIPS. Na Radiodiagnostické klinice byla standardním způsobem provedena perkutánní transluminální angioplastika (PTA) či dilatace TIPS a heparinizace. Po PTA či dilataci TIPS byl ponechán centrační katetr v místě cévní stenosy. Pacient byl s tímto zavedeným centračním katetrem převezen na Kliniku onkologie a radioterapie. Zde byl za asistence intervenčního radiologa do centračního katetru zaveden endovaskulární katetr (se zaslepeným distálním koncem) a následně markrovník, provedeny centrační snímky na C-rameni či simulátoru a určen cílový objem. Následně byla provedena jednorázová aplikace brachyterapie dávkou 12 Gy ve 3 mm od osy na oblast stenotického úseku cévy s lemem 1 cm proximálně a 1 cm distálně, vysokým dávkovým příkonem (HDR), automatickým afterloadingovým přístrojem Gammamed 12i. Po ozáření byl katetr intervenčním radiologem vytažen a pacient byl převezen na Interní kliniku, kde byl monitorován způsobem obvyklým jako po PTA či dilataci TIPS, a následně poléčebně sledován. Pro Kliniku onkologie a radioterapie se jednalo o ambulantní výkony. U 1 pacienta byla intravaskulární brachyterapie potencována následnou jednorázovou aplikací zevní ultrazvukové hypertermie (Sonotherm 1000 Ultrasound Therapy System), která byla aplikována po ukončení brachyterapie, po vytažení katetru, ještě před převozem na Interní kliniku.
Výsledky:
V průběhu poléčebného sledování po dobu 59 až 721 dní, došlo k restenose u 5 pacientů po brachyterapii restenosy periferní tepny 111, 135, 460, 475 a 580 dní, a u 2 pacientů po brachyterapii restenosy TIPS 71 a 135 dní. Pacientka léčená kombinací intravaskulární brachyterapie a hypertermie byla 192 dní po léčbě bez restenosy. Nebyla zaznamenána závažná komplikace intravaskulární brachyterapie ani hypertermie.
Závěry:
Intravaskulární brachyterapie periferních tepen, transjugulárního portosystémového zkratu i intravaskulární brachyterapie potencovaná hypertermií je technicky proveditelná a pacientem dobře tolerovaná. Intravaskulární brachyterapie TIPS rozšiřuje anatomické oblasti použití brachyterapie. Použití hypertermie k potenciaci účinku intravaskulární brachyterapie může znamenat nový směr ve vývoji intravaskulární brachyterapie. Přestože se jedná o nenádorovu radioterapii, jde o léčbu velmi závažných onemocnění. V případě opakovaných restenos periferních arterií hrozí až amputace končetiny. Prodloužení doby průchodnosti TIPS vede k oddálení život ohrožujících následků portální hypertenze. S rozvojem v oblasti potahovaných stentů (uvolňujících sirolimus či paclitaxel) v prevenci cévních restenos, došlo i na našem pracovišti k ústupu od indikací intravaskulární brachyterapie. Pokud by v budoucnosti došlo k renesanci intravaskulární brachyterapie plánujeme intravaskulární brachyterapii potencovat hypertermií.
Datum přednesení příspěvku: 16. 9. 2005
