Intervalový karcinom, nevítaný jev ve screeningu nádorů prsu

Intervalové karcinomy patří k organizovanému screeningu a mohou se vyskytovat až ve 3%. Přinášejí především společenské problémy. Žena, které se objeví hmatná léze v době mezi dvěma screeningovými mamografiemi, ztrácí důvěru ve screeningový program. Podobně je tato situace vnímána i odborníky neradiology, kteří výskyt intervalového karcinomu jednoznačně přisuzují selhání radiologů-mamodiagnostiků.
Intervalový karcinom se může objevit jako následek podhodnocení mammografie nebo mohl být v době provedené screeningové mamografie neprokazatelný, což se potvrdí při zpětném hodnocení, ze kterého se dá pouze usoudit, ze kterého okrsku žlázy ložisko „vyrostlo“. V některých případech nelze ani zpětně vyhodnotit, ze kterého okrsku vyšší sytosti (denzity) maligní ložisko pochází, neboť v době screeningové mamografie se v místě pozdějšího výskytu nádorového ložiska žádná denzita nevyskytuje.
Toto dělení intervalových karcinomů je postaveno na kombinaci typu žlázy (dobře čitelný, hůře až špatně čitelný mamogram) a na erudici hodnotícího radiologa. Obtížně čitelné typy žlázy dle Tabára 4 a 5, kde jsou přímé známky patologického ložiska překryty žlázou a nepřímé známky mohou být tak diskrétní, že zůstanou neobjeveny, jsou velmi častým zdrojem intervalových karcinomů. Opatřením může být jen dvojí čtení mamogramů radiology s vysokou erudicí.
Jiným pohledem na intervalový karcinom je hodnocení jeho vlastností, které můžeme získat před léčbou core biopsií a vyhodnocením histopatologie nádorového bloku. Nepříznivé prognostické faktory zde korespondují s rychlostí růstu ložiska, jak jej ženy popisují v anamnéze.
Nejspravedlivějším dělením intervalových karcinomů je na pravé a nepravé. Pravé jsou takové, kde, přestože žena přichází s hmatným nálezem, nejsou na předchozí screeningové mamografii patrné žádné známky budoucího ložiska. Tyto karcinomy mají obvykle špatnou prognózu, zobrazovací metody i radiolog nenesou vinu. Nepravé jsou původně přehlédnuté, nebo, pro své minimální mamografické známky téměř nediagnostikovatelné nádorové masy. V době dvouletého screeningového intervalu, roste nádor pomalu a jistě do své hmatné podoby a žena přichází před termínem další preventivní mamografie. Je-li diagnostické selhání spojeno s příznivými histopatologickými vlastnostmi nádoru, zejména s pomalým růstem, nemusí tento typ intervalového karcinomu znamenat významné zhoršení prognózy pacientky. Kombinace selhání diagnostiky a nepříznivé histopatologie rychle (intervalově) narostlého nádoru představuje největší společenský problém, neboť jde o kombinaci špatně kurabilního tumoru a více nebo méně prokazatelné chyby radiologa.
Intervalové karcinomy představují velký společenský problém, jelikož snižují důvěryhodnost screeningového programu. Úkolem radiologů proto je usilovat o minimalizaci počtu nepravých intervalových karcinomů. Pravé intervalové karcinomy rychle rostoucí, často biologicky značně agresivní ložiska bez terapeutické odezvy jsou a zůstanou nepříjemným stínem na screenigovém programu. Je důležité přesvědčit laickou , ale často i odbornou veřejnost, že tyto případy existují v malém procentu, že nejsou ovlivnitelné žádným druhem prevence a že dokonce nejsou výsledkem selhání radiologa.