Konference: 2014 19. ročník sympózia Onkologie v gynekologii a mammologii
Kategorie: Genitourinární nádory
Téma: Zhoubné nádory ledvinného parenchymu
Číslo abstraktu: 032
Autoři: MUDr. Michaela Matoušková
Ve výskytu nádorů ledvin máme světové prvenství. I když to není zrovna fakt, na který bychom měli být hrdi. Incidence 27.1/100 000 obyvatel v celé republice je hluboko pod incidenci v plzeňském regionu, kde dosahuje 41/100 000.
Léčbou volby u renálního karcinomu je léčba chirurgická. Ta u velké části nemocných je i léčbou kurativní a definitivní. Pro nádory T1a – T1b se stala základním operačním postupem parciální resekce ledviny, ať již otevřeným, laparoskopickým nebo robotickým přístupem. Limitujícím je možnost technického provedení. Závisí na topografické poloze nádorů a jeho poloze vůči cévám a kalichopánvičkovému systému. Dalším limitem pak je celkový stav pacienta. Rozvoj operačních technologií umožňuje šetrnější přístup k vlastní ledvině, zkracuje dobu ischemie ledviny během výkonu.
U některých nemocných, především vyššího věku, preferujeme méně invazivní výkony, například embolizaci nebo radiofrekvenční ablaci. Ne všechny přístupy však umožňují histologické vyšetření, což je jejich limitací.
Zatímco velké nádory je třeba jednoznačně léčit, u malých nádorů (small renal mass) je možné postupovat konzervativně a pouze sledovat. Především u nemocných s kratší předpokládanou dobou života a/nebo s závažnými komorbiditami.
Datum přednesení příspěvku: 28. 2. 2014
