Konference: 2008 13. ročník odborného sympózia na téma Onkologie v gynekologii a mammologii a 3.ročník pro NLZP
Kategorie: Zhoubné nádory plic a průdušek
Téma: Nelékařská sekce
Číslo abstraktu: 052
Autoři: R. Nováková; Věra Hojná; MUDr. Renata Neumanová, Ph.D., MBA; J. Müllerová
Zhoubné nádory plic tvoří ve vyspělých zemích
jednu z nejvýznamnějších skupin maligních onemocnění. V České
Republice se jedná o nejčastější nádorové onemocnění mužů. Na
základě biologických vlastností a doporučených léčebných postupů se
rozlišují dvě základní jednotky a to karcinom nemalobuněčný a
malobuněčný.
Základní kurativní léčebnou metodou u nemalobuněčných bronchogenních karcinomů je chirurgický výkon, ten je však možný jen u cca 25% pacientů. V ostatních případech je volena radioterapie samostatně nebo v kombinaci s chemoterapií. Malobuněčné karcinomy jsou posuzovány jako systémové onemocnění a hlavní léčebnou metodou je tedy léčba systémová případně kombinovaná s radioterapií.
Léčebné výsledky nejsou všeobecně příliš uspokojivé, a proto je kladen důraz na zmírnění obtíží pacienta. Maligní obstrukce dýchacích cest je často doprovázena dušností, kašlem, hemoptýzou, febrilií a pneumonií.
Při intrabronchiální brachyterapii se jedná o zavedení lineárního aplikátoru do postiženého bronchu nebo trachey. Výhodou je umístění zdroje záření s vysokým dávkovým příkonem do bezprostřední blízkosti tumoru při minimálním zatížení okolní zdravé tkáně a krátký ozařovací čas, řádově v minutách. Cílem je redukce nádorové masy, zmenšení obstrukce dýchacích cest a zmírnění obstrukční symptomatologie.
S intrabronchiální brachyterapií jsme na našem oddělení radiační onkologie ve Fakultní nemocnici Brno začali v prosinci 1996. Do současné doby jsme tímto způsobem ozářili 196 pacientů.
Indikací k tomuto výkonu jsou mimo inoperabilních maligních stenóz bronchů i primární intraluminální tumory malých rozměrů a recidivy ověřené histologicky či cytologicky. Možná je léčba kombinovaná se zevní teleradioterapií nebo samostatně. Vždy záleží na celkovém stavu pacienta, léčebném záměru a případně předchozí terapii.
Ozáření probíhá dle léčebného plánu na oblast hrudníku a přilehlých regionálních uzlin. Brachyterapie je významnou součástí paliativní léčby zhoubných nádorů plic, která kladným způsobem ovlivňuje obstrukční symptomy. Pacient je na počátku léčby seznámen s léčebným postupem, je poučen písemně i ústně o možných vedlejších účincích léčby. Svým podpisem dá souhlas s výkony. Pacient musí být nalačno, před aplikací je premedikován (6 h před Kodein, Atropin, Dolsin).
Samotnou aplikaci provádí zkušený plicní lékař. Výkon je prováděn v lokální anestesii přímo na brachytrapeutickém sále. Po bronchoskopické kontrole je pracovním kanálem bronchoskopu zaveden plicní aplikátor do oblasti nádorové obstrukce. V této poloze je fixován speciálním náustkem.
Po té radiologický asistent zavede rentgen kontrastní marker a provede rentgenový snímek.
Lékař zadá na rentgenovém snímku cílový objem, který zahrnuje nádorovou stenózu s 2 cm bezpečnostním lemem. Referenční isodosa je kalkulována v 1cm laterárně od osy zdroje záření.
Nejčastěji užívaný frakcionační režim je aplikace 5Gy ve 3 frakcích nebo 7,5Gy ve 3 frakcích v závislosti na dávce ze zevní teleradioterapie.
Fyzik provede pomocí digitizeru a plánovací konzoly prostorovou rekonstrukci, provede výpočet ozařovacího času pro požadovanou dávku, rozložení dávky v okolí aplikátoru, stanoví dávku na referenčních bodech.
Na našem pracovišti je pro aplikace HDR BRT používán automatický afterloadingový přístroj Gammamed s iridiovým zářičem. Před zahájením provozu na Gammamedu fyzik provede denní zkoušku provozní stálosti.
Lékař zkontroluje a svým podpisem schválí ozařovací plán. Radiologický laborant připojí aplikátor příslušnou koncovkou ke Gammamedu. Pacient je seznámen s průběhem ozáření, po té jsou uzavřeny dveře ozařovny a spuštěn Gammamed. Kontakt s pacientem je zajištěn audiovizuálním systémem.
Tolerance brachyterapie je velmi dobrá, lze ji provádět ambulantně. Je jednou z metod, které by měly být dostupné tam, kde je poskytována komplexní léčba a péče nemocným s plicními nádory. Zlepšení kvality života a zmírnění obtíží bývá udáváno jako dlouhodobější, než po užití laser terapie.
Akutní komplikace se zpravidla nevyskytují, ale může dojít k bronchospasmu, arytmii, krvácení, obstrukční bronchopneumonii, akutní bronchitidě a nešetrnou manipulací k pneumotoraxu.
Pozdní nežádoucí účinky jsou špatně hodnotitelé s ohledem na poměrně krátké přežívání pacientů (nekróza, stenóza, hemoptýza).
Po skončení aplikace je plicní aplikátor ihned odstraněn. Pacient je poučen, že 2 h po zákroku nesmí jíst ani pít. Sledování pacienta po léčbě je rozděleno mezi pneumologa, radiačního a klinického onkologa, ale základní sledování provádí pneumolog-onkolog.
Základní kurativní léčebnou metodou u nemalobuněčných bronchogenních karcinomů je chirurgický výkon, ten je však možný jen u cca 25% pacientů. V ostatních případech je volena radioterapie samostatně nebo v kombinaci s chemoterapií. Malobuněčné karcinomy jsou posuzovány jako systémové onemocnění a hlavní léčebnou metodou je tedy léčba systémová případně kombinovaná s radioterapií.
Léčebné výsledky nejsou všeobecně příliš uspokojivé, a proto je kladen důraz na zmírnění obtíží pacienta. Maligní obstrukce dýchacích cest je často doprovázena dušností, kašlem, hemoptýzou, febrilií a pneumonií.
Při intrabronchiální brachyterapii se jedná o zavedení lineárního aplikátoru do postiženého bronchu nebo trachey. Výhodou je umístění zdroje záření s vysokým dávkovým příkonem do bezprostřední blízkosti tumoru při minimálním zatížení okolní zdravé tkáně a krátký ozařovací čas, řádově v minutách. Cílem je redukce nádorové masy, zmenšení obstrukce dýchacích cest a zmírnění obstrukční symptomatologie.
S intrabronchiální brachyterapií jsme na našem oddělení radiační onkologie ve Fakultní nemocnici Brno začali v prosinci 1996. Do současné doby jsme tímto způsobem ozářili 196 pacientů.
Indikací k tomuto výkonu jsou mimo inoperabilních maligních stenóz bronchů i primární intraluminální tumory malých rozměrů a recidivy ověřené histologicky či cytologicky. Možná je léčba kombinovaná se zevní teleradioterapií nebo samostatně. Vždy záleží na celkovém stavu pacienta, léčebném záměru a případně předchozí terapii.
Ozáření probíhá dle léčebného plánu na oblast hrudníku a přilehlých regionálních uzlin. Brachyterapie je významnou součástí paliativní léčby zhoubných nádorů plic, která kladným způsobem ovlivňuje obstrukční symptomy. Pacient je na počátku léčby seznámen s léčebným postupem, je poučen písemně i ústně o možných vedlejších účincích léčby. Svým podpisem dá souhlas s výkony. Pacient musí být nalačno, před aplikací je premedikován (6 h před Kodein, Atropin, Dolsin).
Samotnou aplikaci provádí zkušený plicní lékař. Výkon je prováděn v lokální anestesii přímo na brachytrapeutickém sále. Po bronchoskopické kontrole je pracovním kanálem bronchoskopu zaveden plicní aplikátor do oblasti nádorové obstrukce. V této poloze je fixován speciálním náustkem.
Po té radiologický asistent zavede rentgen kontrastní marker a provede rentgenový snímek.
Lékař zadá na rentgenovém snímku cílový objem, který zahrnuje nádorovou stenózu s 2 cm bezpečnostním lemem. Referenční isodosa je kalkulována v 1cm laterárně od osy zdroje záření.
Nejčastěji užívaný frakcionační režim je aplikace 5Gy ve 3 frakcích nebo 7,5Gy ve 3 frakcích v závislosti na dávce ze zevní teleradioterapie.
Fyzik provede pomocí digitizeru a plánovací konzoly prostorovou rekonstrukci, provede výpočet ozařovacího času pro požadovanou dávku, rozložení dávky v okolí aplikátoru, stanoví dávku na referenčních bodech.
Na našem pracovišti je pro aplikace HDR BRT používán automatický afterloadingový přístroj Gammamed s iridiovým zářičem. Před zahájením provozu na Gammamedu fyzik provede denní zkoušku provozní stálosti.
Lékař zkontroluje a svým podpisem schválí ozařovací plán. Radiologický laborant připojí aplikátor příslušnou koncovkou ke Gammamedu. Pacient je seznámen s průběhem ozáření, po té jsou uzavřeny dveře ozařovny a spuštěn Gammamed. Kontakt s pacientem je zajištěn audiovizuálním systémem.
Tolerance brachyterapie je velmi dobrá, lze ji provádět ambulantně. Je jednou z metod, které by měly být dostupné tam, kde je poskytována komplexní léčba a péče nemocným s plicními nádory. Zlepšení kvality života a zmírnění obtíží bývá udáváno jako dlouhodobější, než po užití laser terapie.
Akutní komplikace se zpravidla nevyskytují, ale může dojít k bronchospasmu, arytmii, krvácení, obstrukční bronchopneumonii, akutní bronchitidě a nešetrnou manipulací k pneumotoraxu.
Pozdní nežádoucí účinky jsou špatně hodnotitelé s ohledem na poměrně krátké přežívání pacientů (nekróza, stenóza, hemoptýza).
Po skončení aplikace je plicní aplikátor ihned odstraněn. Pacient je poučen, že 2 h po zákroku nesmí jíst ani pít. Sledování pacienta po léčbě je rozděleno mezi pneumologa, radiačního a klinického onkologa, ale základní sledování provádí pneumolog-onkolog.
Datum přednesení příspěvku: 18. 1. 2008
