INCIDENTÁLNÍ ADENOKARCINOM ŽLUČNÍKU

Východiska:

Náhodný záchyt adenokarcinomů žlučníku v histopatologických preparátech po cholecystektomii se pohybuje v rozmezí 0,2–3 %. Frekvence stoupá s věkem a u žen je výskyt 2–3krát vyšší. Byla identifikována řada rizikových faktorů jako cholelithiáza, porcelánový žlučník, polypy žlučníku, ulcerózní kolitida, sklerozující cholangitida. Strategie léčby je závislá na stadiu onemocnění s přihlédnutím k celkovému stavu pacienta. Ve stadiu Tis, T1a je dostačujícím zákrokem prostá cholecystektomie. Ve stadiu T1b, T2 je indikována radikální cholecystektomie obnášející cholecystektomii, resekci jaterního parenchymu a lymfadenektomii. Diskutována je potřeba resekce okolí laparoskopických portů, rozsah resekce jater, nutnost resekce extrahepatálních žlučových cest nebo slinivky.

Soubor pacientů a metody:

Retrospektivní zhodnocení výsledků operační léčby pacientů s náhodným nálezem adenokarcinomu žlučníku v histopatologických preparátech po laparoskopické nebo klasické cholecystektomii na CHK LFMU a FN BRNO.

Výsledky:

Za období 6/ 2009–12/ 2013 podstoupilo na naší klinice operační léčbu pro náhodný nález karcinomu žlučníku po laparoskopické cholecystektomii (1krát s konverzí) 10 pacientů (7 žen a 3 muži). Průměrný věk pacientů 65,7. Ve všech případech byla provedena následná resekce lůžka žlučníku (parciální resekce SIV + SV jater), lymfadenektomie a excize jizev po laparoskopických portech. Histologický nález 8krát pT2, 2krát pT1b adenokarcinom. V jednom případě byl nalezen reziduální karcinom v lůžku žlučníku a původní pT2 bylo přehodnoceno na pT3. U 5 pacientů byla zaznamenána pozitivní lymfatická uzlina v hepatoduodenálním ligamentu (pT2N+ 4krát; pT1bN+ 1krát). Vzdálená metastáza byla nalezena u jednoho pT3N1 pacienta. V jizvách po portech jsme metastatické postižení nezaznamenali. Mortalita: 0; morbidita: 3krát kolekce v subhepatální oblasti drénované pod CT, 1krát infekt v ráně, 1krát bronchopneumonie.

Závěr:

Adenokarcinom žlučníku je považován za agresivní nádor. Stadium onemocnění má významný vztah k uzlinovému postižení (T1aN+ 2–5 %, T4N+ 68–80 %). Základním zákrokem ve stadiu T1b, T2 je radikální cholecystektomie. Standardně není nutné rozšiřovat jaterní resekci, resekovat extrahepatální žlučové cesty nebo slinivku. Morbidita radikální cholecystektomie dosahuje 40 % a mortalita 3 %. 5leté přežívání pacientů v T1b stadiu je po radikální cholecystektomii 79 %, ve srovnání s 42 % v případě prosté cholecystektomie. Výsledky radikálních zákroků stadií T3 a T4 jsou dlouhodobě nepříznivé