INCIDENCE KARCINOMU POCHVY PO HYSTEREKTOMII PRO CERVIKÁLNÍ PREKANCERÓZU

Východiska:

Etiopatogeneze karcinomu pochvy spadá do teorie LGTNS (low genital tract neoplasia syndrom). Tato oblast zahrnující děložní čípek, pochvu, vulvu a anus má pro vznik zhoubného bujení stejné rizikové faktory, což je především perzistentní infekce vysoce rizikovými typy HPV. Přítomnost či historie vý­skytu CIN (cervikální intraepiteliální neoplazie) se stává významným rizikovým faktorem vzniku prekancerózy a karcinomu jiné etáže dolního genitálního traktu. Cervikální a vaginální prekanceróza, resp. přechod cervikální prekancerózy na pochvu, se společně nachází u 1,5 %> případů CIN. Karcinom pochvy je vzácný nádor, tvoří asi 1-2 % všech gynekologických malignit s incidencí kolem 0,7 případů na 100 tisíc žen. I když jen 3-7 % případů VaIN (vaginální intraepiteliální neo­plazie) progreduje do stadia invazivního karcinomu pochvy, 80-90 %> všech dlaždicobuněčných karcinomů jsou primární nádory. Až 75 %> pacientek s VaIN má současnou či předchozí prekancerózu jiné části dolního genitálního traktu, nejčastěji CIN, popř. VIN (vulvární intraepiteliální neoplazie). Histologicky jsou CIN, VaIN aVIN identické.

Cíl:

Cílemje zhodnotit znalosti o četnosti výskytu primárního karcinomu pochvy u žen po hysterektomii pro CIN na základě souhrnu recentní literatury. Výstupem tohoto přehledu by měl být návrh frekvence preventivních gynekologických prohlídek u těchto pacientek.

Závěr:

V souladu s teorií LGTNS pacientky s anamnézou hysterektomie provedené pro těžkou cervikální prekancerózu mají významně vyšší riziko vzniku karcinomu pochvy, které se v někte­rých zemích blíží incidenci karcinomu děložního hrdla. Přesný interval kontrol není u těchto pacientek jednoznačně stanoven, ale dispenzarizace by měla být dlouhodobá.