Incidence HER2 amplifikace u mammárních karcinomů a její korelace s klinicko-patologickými parametry.

Amplifikace genu HER2/neu u karcinomu prsu je významný prognostický faktor, spojený se signifikantně horším přežíváním u pacientek s metastatickým karcinomem prsu. Je prediktivním faktorem odpovědi na léčbu monoklonální anti-HER2 protilátkou trastuzumabem (Herceptin), ale také na chemoterapii a hormonální terapii.

Procentuální hodnoty incidence HER2 amplifikace u karcinomů prsu se pohybují od 5-35% podle zdroje, nejčastěji literárně uváděná četnost výskytu se pohybuje zpravidla mezi 10-20%.

Námi zkoumaným souborem bylo 2493 primárních mammárních karcinomů vyšetřených na našem oddělení v letech 2006-2009. Jedná se převážně o nádory primárně operované na našem ústavu, event. diagnostikované z punkčních biopsií a probatorních excizní v případě primárně inoperabilních tumorů. Menší procento případů pochází z konzultačních vyšetření z okresních pracovišť, která stav HER2 nevyšetřují a všechny diagnostikované primární mammární karcinomy zasílají k imunohistochemickému vyšetření na naše pracoviště.

Na našem oddělení bylo rutinně provedeno imunohistochemické vyšetření overexprese proteinu HER2 u všech případů karcinomů mammy. Na základě nálezu overexprese proteinu HER2 byla nádorová tkáň dále vyšetřena metodou fluorescenční in situ hybridizace (FISH) ke stanovení amplifikace genu HER2/neu. Amplifikaci genu HER2/neu jsme hodnotili podle poměru počtu centromerických a lokus specifických signálů takto: poměr pod 1,8 – bez amplifikace; 1,8 až 2,2 – hraniční amplifikace; nad 2,2– amplifikace.

V našem souboru jsme amplifikaci genu HER2/neu nalezli u 292 primárních karcinomů mammy, tj. u 11,7% těchto tumorů. Pouze u 11 nádorů byla nalezena hraniční amplifikace. Dále jsme zkoumali incidenci HER2 amplifikace vzhledem k věku pacientek, zde jsme mohli jenom potvrdit literární údaje, že přibližně čtvrtina HER2 amplifikovaných tumorů se vyskytuje u pacientek pod 40 let věku. Dalším očekávaným nálezem byl převažující grade 3 a absence gradu 1 (vyjma zcela ojedinělých 2 případů) u mammárních karcinomů s amplifikací genu HER2/neu. Ve vztahu ke gradingu jsme provedli i porovnání s HER2 negativními nádory. Dalším zkoumaným aspektem byla pozitivita estrogenních receptorů u HER2 amplifikovaných karcinomů. Ukázalo se, že ER pozitivita se v našem souboru vyskytla přibližně u poloviny amplifikovaných nádorů. Pokud jsme amplifikaci HER2 a současnou pozitivitu ER vztáhli k věku pacientek, došli jsme k zajímavému zjištění. HER2 amplifikované tumory se současnou expresí estrogenních receptorů jsou výrazně častější u pacientek mladších 40-ti let v porovnání s ostatními věkovými skupinami, konkrétně 71% HER2 amplifikovaných tumorů v této věkové kategorii vykazovalo současnou pozitivitu ER.

V naší studii jsme potvrdili známý fakt, že nádory prsu s amplifikací genu HER2/neu se vyskytují častěji v nižších věkových skupinách. V našem souboru se dále vyčlenila početná podskupina HER2 pozitivních/ER pozitivních nádorů u mladých pacientek do 40-ti let věku. Na tomto základě bude následně jistě zajímavá korelace s klinickými údaji.