Konference: 2006 XXX. Brněnské onkologické dny a XX. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Onkologická diagnostika
Téma: Karcinom prsu
Číslo abstraktu: 098
Autoři: MUDr. Pavel Fabián, Ph.D.; MUDr. Rudolf Nenutil, CSc.
Úvod
Amplifikace Her-2/neu je jednou z nejvýznamnějších genetických aberací které se podílí na vzniku mammárního karcinomu. Spolu se steroidními receptory patří mezi rutinně etablované prediktivní faktory tohoto onemocnění. V naší studii jsme se zaměřili na výskyt této amplifikace v bioptickém materiálu MOÚ a její korelaci s klinicko-patologickými parametry nádoru.
Materiál a metody
Do studie bylo zařazeno 522 konsekutivně biopticky i konzultačně vyšetřených primárních mammárních karcinomů. Jednalo se o materiál získaný během 12 měsíců v letech 2004-2005. Byl vyšetřován reprezentativní blok z resekátu, u primárně inoperabilních nádorů pak blok z diagnostické punkční biopsie před léčbou. Nádory byly screeningově vyšetřeny imunohistologicky (polyklonální protilátka DAKO, koktejl monoklonálních protilátek Novocastra 316/356) a/nebo in-situ hybridizací (PathVysion) buďto na celých řezech nebo ve složených blocích (tissue microarrays – TMA). Klinicko-patologická data byla získána z bioptických nálezů a zdravotní dokumentace.
Výsledky
Validace imunohistologické screeningové metody provedená na 170 konsekutivních případech v TMA neukázala žádnou falešnou negativitu imunohistologie při jednom případu falešné pozitivity. Ostatní případy byly proto hybridizovány jen v případech hraniční (2+) nebo jednoznačné (3+) pozitivity v imunohistologii k potvrzení nebo vyloučení amplifikace genu. V souboru bylo 435 (83,3%) případů bez amplifikace, 13(2,5%) případů s hraniční amplifikací nebo pseudoamplifikací a 74 (14,2%) karcinomů s amplifikací genu Her-2/neu. Amplifikace Her-2/neu výrazně korelovala s gradem nádoru (0% u karcinomů G1, 12% u G2 a 30% u G3). Korelace amplifikace s velikostí nádoru měřenou pT nebo u primárně inoperabilních T klasifikací nebyla statisticky významná, i když frekvence amplifikace mírně stoupala s velikostí nádoru. Výskyt uzlinových metastáz byl u primárně operovaných karcinomů s amplifikací o něco častější (ve 48,7%, oproti 43,3%, rozdíl však nebyl statisticky významný. Amplifikace Her-2 naopak výrazně korelovala s negativitou estrogenového a nebo progesteronového receptoru, 47% nádorů s amplifikací bylo ER negativních a 59% PR negativních oproti 15% pro ER a 25% pro PR u nádorů bez amplifikace. Po stratifikaci podle gradu respektive vyloučení G1 karcinomů z analýzy však nebyla tato korelace statisticky významná. Pacientky s Her-2 amplifikací byly v průměru mladší (57,3 oproti 61,9 roku), po stratifikaci podle gradu však opět nebyl rozdíl statisticky významný.
Diskuse a závěr
Amplifikace Her-2/neu je v naší poměrně reprezentativní sestavě při dolní hranici světově udávaného rozmezí (14,2% oproti 10-30%) a je výrazně nižší ve srovnání se 17% v nejpodobnější dosažitelné evropské sestavě zahrnující více než 2000 nádorů (1). V karcinomech neevropských žen je zastoupení Her-2 amplifikace ještě podstatně vyšší (1). Nízké zastoupení je pravděpodobně důsledkem výrazné převahy low grade ER pozitivních karcinomů starších žen v našem souboru a zřejmě i v celé české populaci. Pokud vztáhneme naše výsledky k údajům Národního onkologického registru (5379 případů v roce 2002), je v naší sestavě pochyceno cca 10% roční incidence mammárního karcinomu v ČR. Lze tedy očekávat že roční incidence nádorů s Her-2 amplifikací se bude v ČR pohybovat mezi 700-800 případy. Korelace Her-2 amplifikace se stavem steroidních receptorů s věkem pacientek mizí po korekci na grade nádoru. Negativita receptorů a nižší věk pacientek s amplifikací Her-2 se dle našich výsledků zdá být spíše obecnějším důsledkem různých mechanismů „high grade“ a „low grade“ kancerogeneze než kauzálním důsledkem Her-2 amplifikace.
Literatura
Al-Kuraya K et al: Mod. Pathol. 18, 891-897, 2000
Poděkování
Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR č NR 8270-3
Společnosti Roche a.s. která materiálně podpořila vyšetřování pomocí in-situ hybridizace
Amplifikace Her-2/neu je jednou z nejvýznamnějších genetických aberací které se podílí na vzniku mammárního karcinomu. Spolu se steroidními receptory patří mezi rutinně etablované prediktivní faktory tohoto onemocnění. V naší studii jsme se zaměřili na výskyt této amplifikace v bioptickém materiálu MOÚ a její korelaci s klinicko-patologickými parametry nádoru.
Materiál a metody
Do studie bylo zařazeno 522 konsekutivně biopticky i konzultačně vyšetřených primárních mammárních karcinomů. Jednalo se o materiál získaný během 12 měsíců v letech 2004-2005. Byl vyšetřován reprezentativní blok z resekátu, u primárně inoperabilních nádorů pak blok z diagnostické punkční biopsie před léčbou. Nádory byly screeningově vyšetřeny imunohistologicky (polyklonální protilátka DAKO, koktejl monoklonálních protilátek Novocastra 316/356) a/nebo in-situ hybridizací (PathVysion) buďto na celých řezech nebo ve složených blocích (tissue microarrays – TMA). Klinicko-patologická data byla získána z bioptických nálezů a zdravotní dokumentace.
Výsledky
Validace imunohistologické screeningové metody provedená na 170 konsekutivních případech v TMA neukázala žádnou falešnou negativitu imunohistologie při jednom případu falešné pozitivity. Ostatní případy byly proto hybridizovány jen v případech hraniční (2+) nebo jednoznačné (3+) pozitivity v imunohistologii k potvrzení nebo vyloučení amplifikace genu. V souboru bylo 435 (83,3%) případů bez amplifikace, 13(2,5%) případů s hraniční amplifikací nebo pseudoamplifikací a 74 (14,2%) karcinomů s amplifikací genu Her-2/neu. Amplifikace Her-2/neu výrazně korelovala s gradem nádoru (0% u karcinomů G1, 12% u G2 a 30% u G3). Korelace amplifikace s velikostí nádoru měřenou pT nebo u primárně inoperabilních T klasifikací nebyla statisticky významná, i když frekvence amplifikace mírně stoupala s velikostí nádoru. Výskyt uzlinových metastáz byl u primárně operovaných karcinomů s amplifikací o něco častější (ve 48,7%, oproti 43,3%, rozdíl však nebyl statisticky významný. Amplifikace Her-2 naopak výrazně korelovala s negativitou estrogenového a nebo progesteronového receptoru, 47% nádorů s amplifikací bylo ER negativních a 59% PR negativních oproti 15% pro ER a 25% pro PR u nádorů bez amplifikace. Po stratifikaci podle gradu respektive vyloučení G1 karcinomů z analýzy však nebyla tato korelace statisticky významná. Pacientky s Her-2 amplifikací byly v průměru mladší (57,3 oproti 61,9 roku), po stratifikaci podle gradu však opět nebyl rozdíl statisticky významný.
Diskuse a závěr
Amplifikace Her-2/neu je v naší poměrně reprezentativní sestavě při dolní hranici světově udávaného rozmezí (14,2% oproti 10-30%) a je výrazně nižší ve srovnání se 17% v nejpodobnější dosažitelné evropské sestavě zahrnující více než 2000 nádorů (1). V karcinomech neevropských žen je zastoupení Her-2 amplifikace ještě podstatně vyšší (1). Nízké zastoupení je pravděpodobně důsledkem výrazné převahy low grade ER pozitivních karcinomů starších žen v našem souboru a zřejmě i v celé české populaci. Pokud vztáhneme naše výsledky k údajům Národního onkologického registru (5379 případů v roce 2002), je v naší sestavě pochyceno cca 10% roční incidence mammárního karcinomu v ČR. Lze tedy očekávat že roční incidence nádorů s Her-2 amplifikací se bude v ČR pohybovat mezi 700-800 případy. Korelace Her-2 amplifikace se stavem steroidních receptorů s věkem pacientek mizí po korekci na grade nádoru. Negativita receptorů a nižší věk pacientek s amplifikací Her-2 se dle našich výsledků zdá být spíše obecnějším důsledkem různých mechanismů „high grade“ a „low grade“ kancerogeneze než kauzálním důsledkem Her-2 amplifikace.
Literatura
Al-Kuraya K et al: Mod. Pathol. 18, 891-897, 2000
Poděkování
Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR č NR 8270-3
Společnosti Roche a.s. která materiálně podpořila vyšetřování pomocí in-situ hybridizace
Datum přednesení příspěvku: 12. 5. 2005
