IMUNOSTIMULAČNÍ LÁTKY U ONKOLOGICKY NEMOCNÝCH

U všech onkologických pacientů lze předpokládat menší či větší poškození imunity vyvolané terapeutickými zásahy, stresem nebo malnutricí. Přitom pro léčebný úspěch je dobře fungující imunita základním předpokladem. Nejde jen o historický koncept likvidace „zbytkové nemoci" imunitními mechanizmy, ale i o vliv případných infekčních epizod na kvalitu života nebo o vazbu konsolidované imunity s odolnější psychikou. Každá ze složek imunitního systému má sice funkční rezervy, jednotlivé aktivity imunity se mohou překrývat, doplňovat či nahrazovat. Přesto by měly být imunologické aspekty součástí terapeutické rozvahy podobně jako např. stav psychiky. Pokud má onkologický pacient poškozenou imunitu (manifestně/skrytě), jde vesměs o imunodeficit sekundární, tedy o stav, který je přechodný v tom smyslu, že imunita disponuje velkým sebeobnovným potenciálem, který se může uplatnit v okamžiku, kdy je eliminována noxa (např. cytostatika, radiace, distres), která problém (není-li ovšem infaustní) způsobila. Ideální by bylo, dostat imunitu do stavu ještě lepšího, než byl před vypuknutím onemocnění (vždyť imunodeficit mohl být (spolu)příčinou rozvoje nádoru). Co však může farmaceut onkologům a jejich pacientům nabídnout? Pokud pomineme mohutně se rozvíjející oblast protinádorových imunoterapií, pak pro ostatní pacienty a regeneraci jejich imunity je nabídka nepočetná, dokonce preparáty, které měly jistý terapeutický potenciál, neobnovují registraci a mizí buď do historie, nebo mezi doplňky stravy. Naštěstí zůstávají růstové faktory jako je filgrastim a jeho analoga k zvládání leukopenií. K dispozici je inosin pranobex (Isoprinosin®) deklarovaný jako antivirotikum, nicméně působící i jako stimulátor imunity (lymfocyty T). Buňky přirozené imunity (fagocyty, dendritické buňky) lze stimulovat prostřednictvím jejich receptorů pro typické mikrobiální struktury, např. receptorů podobných receptorům Toll. Tímto způsobem působí např. syntetický polymer nukleotidů polyI:C, polymery glukózy (glukany, lentinany, schizofilany) nebo muramylpeptidy. Řada látek těchto struktur má prokázané imunostimulační, imunorestaurační či radioprotektivní účinky, ovšem žádná z těchto látek (s výjimkou mifamurtidu, BCG vakcíny a imunocyaninu ve velice speciálních indikacích) není tč. v ČR registrována, a lze je získat jako doplňky potravy. Podobně zmizel parenterální přenosový faktor a zůstal podobný preparát, opět jako doplněk stravy. Je řada dobrých důvodů, proč v této situaci neobrátit pozornost i k prověřeným probiotikům.