Konference: 2015 XXXIX. Brněnské onkologické dny a XXIX. Konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: Postery
Číslo abstraktu: XXX/ 244
Autoři: Mgr. Jana Potočková; RNDr. Radek Trojanec, Ph.D.; Mgr. Jana Stránská, Ph.D.; Mgr. Jana Vrbková, Ph.D.; MUDr. Vladimíra Koudeláková (Palková); Soňa Mlčochová; Mgr. Zuzana Crlíková; MUDr. Ivona Grygárková; doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.
Východiska:
Karcinomy plic představují v ČR jednu z nejčastějších skupin nádorů vůbec a lze je rozdělit podle několika kritérií, jako je biologické chování nádoru, histologické složení či lokalizace do několika skupin. Pro praxi má však největší význam dělení na malobuněčný karcinom SCLC (asi 20–25 %) a nemalobuněčný karcinom NSCLC (75–80 %). NSCLC obvykle vykazuje ve srovnání s SCLC nižší proliferaci, takže v praxi bývají příznivější možnosti chirurgického odstranění za předpokladu, že nádor již nevytvořil metastatická ložiska. Na protinádorovou léčbu cytostatiky a radioterapii reaguje o něco hůře než SCLC. I proto se stal NSCLC předmětem naší práce.
Materiál a metody:
V naší studii byl vyšetřován soubor 124 pacientů s NSCLC, léčených v adjuvantním režimu kombinací derivátů platiny s vinorelbinem. V tomto souboru byla zastoupena klinická stadia IB (27,9 %), IIA (22,1 %), IIB (21,3 %) a IIIA (28,7 %). Nejčastěji zastoupeným histologickým typem nádoru byl non-adenokarcinom (56,2 %), méně často adenokarcinom (30,6 %) a nejméně často spíše-adenokarcinom (13,2 %). Jako materiál byly použity parafinové řezy. Metodou fluorescenční in situ hybridizace (FISH) byl vyšetřen status genů EGFR, FGFR1, c-MET, přítomnost přestaveb v genech ALK a ROS1 a počet kopií chromozomů 7 a 8. Byla provedena statistická analýza klinických a laboratorních výsledků, jako kontrolní byl použit soubor 65 NSCLC pacientů bez léčby. Dle histologické klasifikace nádorů byl nejčastěji zastoupeným histologickým typem nádoru adenokarcinom (60 %), méně častým non-adenokarcinom (38,3 %) a nejméně častým spíše-adenokarcinom (1,7 %).
Výsledky a závěr:
Byly provedeny prvotní analýzy, přičemž získaná klinická data byla korelována s laboratorními výsledky vyšetření výše zmiňovaných markerů pomocí programu STATISTIKA. Z předběžných dat vyplývá, že mezi adjuvantní a kontrolní skupinou pacientů léčenou pouze chirurgicky není z hlediska celkového přežívání (OS) statisticky významný rozdíl. Zajímavé je zjištění, že polyzomie chromozomu 8 je spojena s horší prognózou z hlediska cancer-specific survival (CSS) u adjuvantně léčených pacientů. Obdobně můžeme konstatovat, že translokace ROS1 je spjata s horší prognózou pro OS a disease-free survival (DFS) u téže skupiny pacientů, avšak tato skutečnost je podložena příliš nízkým počtem pozorování a bude aktualizována po rozšíření sledované kohorty pacientů. V současné době dále pokračujeme na vyšetřování a výsledky budou prezentovány.
Tato práce byla podpořena grantovými projekty IGA MZ ČR NT/ 13569 a BIOMEDREG CZ.1.05/ 2.1.00/ 01.0030.
Datum přednesení příspěvku: 9. 4. 2015
