Identifikace a studium funkce mikroRNA s prediktivním a prognostickým významem u pacientů s kolorektálním karcinomem.

Konference: 2010 XXXIV. Brněnské onkologické dny a XXIV. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Kolorektální karcinom

Téma: Pokroky v biologii nádorů

Číslo abstraktu: 086

Autoři: prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.; prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D.; Mgr. Renata Héžová; Bc. Petra Faltejsková; MUDr. Radim Němeček, Ph.D.; MUDr. Milana Šachlová, CSc.et Ph.D.; doc. MUDr. Ilona Kocáková, Ph.D.; Mgr. Jan Hodek; RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc.; Prof. MUDr. Jaroslav Michálek, Ph.D.; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.

U pacientů s kolorektálním karcinomem podstupujících radikální chirurgický zákrok je určujícím faktorem pro vývoj onemocnění a indikaci adjuvantní systemové léčby postižení lymfatických uzlin. Zatímco v případě I. a IV. klinického stádia je prognostický význam TNM klasifikace jednoznačný, u skupiny pacientů, kteří jsou diagnostikováni ve II. (bez postižení lymfatických uzlin) a III. klinickém stádiu (s diseminací do uzlin), tomu tak není. Dokazuje to skutečnost, že u 30% pacientů II. klinického stádia dochází do pěti let k relapsu nádorového onemocnění a pouze 45% pacientů III. klinického stádia dosahuje pětiletého přežití, a to i přesto, že podstoupili radikální chirurgický zákrok. Je tedy evidentní, že stávající staging onemocnění založený na kritériích TNM klasifikace není optimální, selhává-li u takto významné části pacientů s nepokročilým onemocněním. Jednou z příčin tohoto stavu je jak existence tzv. ´understagingu´ regionálních lymfatických uzlin (podhodnocení N stádia) z důvodu nedostatečného množství odebraných a/nebo vyšetřených uzlin, tak i skutečnost, že kriteria TNM klasifikace nezahrnují mole¬kulární prediktory biologického chování nádoru.

Cílem studie, jejíž výsledky budou obsahem našeho sdělení, je molekulární charakterizace primárních nádorů tlustého střeva a konečníku pomocí moderního a progresivního přístupu založeného na analýze expresních profilů mikroRNA. Předpokládáme, že ať již vlastní mikroRNA nebo proteiny, jejichž proteosyntézu ve svém důsledku mikroRNA ovlivňují, bude možné v budoucnosti použít jako nové prediktivní markery rozsahu onemocnění a přiblíží tak realitě možnost individualizace léčby, a tím i dosažení lepších léčebných výsledků a vyšší kvality života u pacientů se zhoubnými nádory tlustého střeva a konečníku.

Práce byla podpořena grantem IGA MZ NS/9814-4/2008, IGA MZNR/9076 a výzkumným záměrem MZ0MOU2005.

Datum přednesení příspěvku: 23. 4. 2010