HÜRTGENOVA MEDIASTINOSKOPIE – PŘEDBĚŽNÁ ZPRÁVA

Východiska:

 Videoasistovaná mediastinální lymfadenektomie (VAMLA) je poslední miniinvazivní možností histologizace mediastinální patologie po nevýtěžném vyčerpání bronchoskopických postupů anebo součástí hrudně chirurgické operativy spojující výhody videoasistované hrudní chirurgie (VATS) s odstraněním VATS nedostupných mediastinálních lymfatik. Po nastudování operační techniky na pracovišti spolutvůrce nástroje Martina Hürtgena (HMSC) jsme metodu úspěšně včlenili do české torakochirurgické praxe v Úrazové nemocnici v Brně na podzim roku 2014. Uvádíme první zkušenosti.

Materiál a metody:

Konstrukce HMSC umožňuje pohyb ramen ve dvou rovinách, tj. v předozadním i v sagitálním směru, což znatelně zlepšuje manipulaci v mezihrudí a dovoluje bezpečnou preparaci. Dva nemocné (ptA60 a ptB49) s mediastinální lymfadenopatií jsme operovali klasickým horním přístupem – transjugulárním, u třetího pacienta (ptC76) s paraperikardiálně vpravo lokalizovaným mediastinálním abscesem jsme použili dolní – subxifoidální – vstup do mezihrudí.

Výsledky:

Všichni tři muži ve věku 49, 60 a 76 let absolvovali zákrok hladce. V diferenciální diagnostice ptA60 letitého kuřáka jsme pomýšleli na okultní metachronní plicní primum s mízní propagací do mezihrudí nebo na metastazování maligního melanomu excidovaného před 3 lety z nadbřiší. Výsledek histologie zněl metastický adenokarcinom GIT. Nemocný nastoupil po došetření k systémové chemoterapii na Kliniku komplexní onkologické péče. U ptB49 s klinickým obrazem protrahovaného kašle sPET/ CT detekovanou lymfadenopatií horního mezihrudí a pravého plicního hilu byla bronchoskopie vč. transbronchiální biopsie hilových lymfatik EBUS kontrolované nevýtěžná, pročež byla indikována HMSC. Histolog shledal ve všech mízních uzlinách vyňatých z mediastina pouze sinusovou histiocytózu. Pacient se v mezidobí vrátil do zaměstnání, jeho sledování pokračuje. Paraperikardiální absces se serratií marcescens u ptC76 s arteficiální srdeční chlopní a s peridiafragmatickým terénem obliterovaným předchozími intervencemi představoval závažnou profesní výzvu. Jedinou cestou k lege artis odpovědi na takovýto typ onemocnění je úzká horizontální multidisciplinární spolupráce napříč celým spektrem vysoce specializovaných zařízení celé aglomerace jako conditio sine qua non a jako taková byla úspěšně završena.

Závěr:

Hürtgenova mediastinoskopie představuje diagnostický i léčebný přínos. Jeví se jako bezpečná a elegantní jak v horním, tak i dolním přístupu. Ve vybraných speciálních indikacích je zřejmě nezastupitelná.