HORMONÁLNÍ LÉČBA METASATZUJÍCÍHO KARCINOMU PRSU – ČAS PRO NOVÝ ALGORITMUS

Hormonální terapie je základem léčby hormonálně dependentního HER2 negativního karcinomu prsu. Sekvence hormonální terapie a chemoterapie závisí na klinickém průběhu nemoci. U asymptomatických nebo mírně symptomatických nemocných je léčbou první volby hormonální léčba před chemoterapií. Stejný přístup vyhrazujeme pro nemocné s pomalu progredujícím onemocněním u hormonálně naivních nemocných při rekurenci nemoci více než 12 měsíců od ukončení adjuvantní léčby a  diagnóze de novo metastazujícího onemocnění. Volba léčby závisí na stavu menoaktivity. U premenopauzálních žen je léčbou volby tamoxifen plus ovariální suprese a je možné i samostatné podání tamoxifenu. U postmenopauzálních žen je léčbou první volby selektivní inhibitor aromatázy (sIA) spíše než tamoxifen. Tamoxifen se volí při intoleranci IA nebo u nemocných pro IA nevhodných. U nemocných s rychle progredujícím onemocněním, viscerálním postižením nebo orgánovou dysfunkcí je léčbou první volby chemoterapie v kombinaci s anti-HER2 cílenou léčbou (u HER2 poz.) spíše než hormonální léčba (s anti-HER2 cílenou léčbou u HER2 poz.). Po dosažení léčebné odpovědi je po přerušení chemoterapie vhodné pokračování v „udržovací“ hormonální léčbě. Pokud je u HER-2 dependentních karcinomů léčbou první volby kombinace chemoterapie a duální HER2 blokády (trastuzumab/ petruzumab), pak po přerušení chemoterapie je indikována hormonální léčba při současném pokračování v duální HER-2 blokádě (24). U HER2 independentního onemocnění je možností volby v druhé a vyšších liniích kombinovaná terapie hormonální a cílená (everolimus v kombinaci s exemestanem). Otázka nalezení optimální sekvence léčby metastatického karcinomu prsu stále zůstává otevřenou.