HALAVEN – NADĚJE PRO NEMOCNÉ S PŘEDLÉČENÝM POKROČILÝM KARCINOMEM PRSU (ZKUŠENOST TŘÍ PRACOVIŠŤ)

Východiska:

Eribulin je netaxanový inhibitor dynamiky mikrotubulů. Je syntetickým analogem halichondrinu B. Působením na mikrotubuly eribulin účinkuje antimitoticky v G2/ M fázi buněčného cyklu, ničí mitotické vřeténko a způsobuje apoptózu. Specificky inhibuje růstovou fázi mikrotubulů a sekvestruje tubulin v neproduktivní agregáty. Mechanizmus se liší od působení vinca alkaloidů a taxanů, které také způsobují apoptózu, ale činí tak buď zabráněním polymerizace tubulinu (vinca alkaloidy), nebo depolymerizace tubulinu (taxany). V poslední době byly publikovány výsledky preklinického výzkumu „nemitotického“ mechanizmu účinku eribulinu (zejména vliv na vaskularizaci nádoru, epiteliálně mezenchymální přechod, invazivitu a schopnost migrace).

Popis případů:

Eribulin je dostupný v ČR od 1. 1. 2014 v režimu VILP. Prezentující pracoviště disponují zkušenostmi již z roku 2007 (dvě pacientky v klinické studii EMBRACE). V běžné klinické praxi v letech 2014–2015 jsme léčili dalších sedm nemocných. Vzhledem k indikačnímu omezení se jednalo o pacientky ve čtvrté a další linii s výskytem viscerálních i non-viscerálních metasatáz. Soubor se ještě vyvíjí, část pacientek dosud pokračuje v léčbě. Data budou pro sdělení aktualizována podle posledních výsledků souboru. Tolerance dosud aplikované léčby byla výborná, s výhodou bolusového krátkodobého podání léčivého přípravku. Standardně jsme použili premedikaci setrony. Z nežádoucích účinků se vyskytla zejména alopecie, neurotoxicita a hematologická toxicita.

Závěr:

Sdružená zkušenost tří onkologických pracovišť v ČR je v souladu s publikovanými daty z klinických studií. Ukazuje se, že eribulin představuje významné obohacení terapeutických možností u pokročilého karcinom prsu a měl by být zvažován u pacientek, které již vyčerpaly možnosti antracyklinů, taxanů a kapecitabinu.