Gorlinův-Goltzův syndrom (syndrom basocelulárního névu) – kasuistiky

Syndrom basocelulárního névu – Gorlinův syndrom patří mezi méně známé syndromy hereditární nádorové predispozice. Jednotka je autosomálně dominantně dědičná, u postižených jedinců je charakteristický výskyt mnohočetných basaliomů, čelistních cyst, skeletálních abnormalit a určitá faciální dysmorfie. U pacientů je vysoké riziko basocelulárního karcinomu, zvýšené je i riziko dalších tumorů (meduloblastomu, ovariálního karcinomu a fibrosarkomu). Příčinou jsou germinální mutace v PTC genu, v cca 50% jde o mutace vzniklé de novo. Syndrom se v rodinách vyznačuje vysokou penetrancí (literatura uvádí kol. 97%), ale různou expresivitu.
Prezentujeme kasuistiky 2 našich rodin.

Kasuistika 1
Gorlinův syndrom byl u 12-leté probandky diagnostikován na základě manifestace mnohočetných cyst mandibuly a maxily a bazaliomu v 11 letech věku. Pacientka vykazuje faciální stigmatizaci charakteristickou pro danou jednotku, mnohočetné pigmentové névy, mírnou brachydaktylii. Dívka má sestru – dvojče, u které též byly opakovaně resekovány cysty dolní i horní čelisti, má shodný fenotyp a na kůži též mnohočetné pigmentové névy. U rodičů dívek příznaky Gorlinova syndromu nebyly prokázány. Předpokládali jsme u probandek vznik de novo mutace za podmínky, že jde o monozygotní dvojčata. Monozygozita byla prokázána molekulárně genetickým vyšetřením. Dívky jsou preventivně sledovány na Klinice dětské onkologie a v dětské kožní ambulanci FNM. Rentgenová vyšetření k průkazu případných kostních změn spojených s Gorlinovým syndromem nebyla indikovaná vzhledem k popisované zvýšené radiosenzitivitě u těchto pacientů.

Kasuistika 2
U muže narozeného v roce 1949 se první basaliomy objevily asi v 15 letech na tváři. Postupně se začaly vyskytovat basaliomy i na hrudníku a rukou. Z klinických příznaků je přítomna kalcifikace falx cerebri, přemostění sella turcica a pectus excavatum. V rodinné anamnéze se vyskytl jednou basaliom obličeje u bratra v 62 letech, tento nález pravděpodobně nesouvisí se syndromem u pacienta. Oba rodiče příznaky syndromu neměli. Byl léčen opakovaně chirurgicky, ozařováním. Po opakovaném výskytu byl odeslán i na plastickou chirurgii, kde měl 5 operací očních víček a nosu. Od roku 1987 byl také sledován a léčen na oddělení radiační onkologie MOÚ. Na dermatovenerologické klinice FN Bohunice je dlouhodobě v péči a léčen Neotigasonem, kryalizací. Komplikací se stává recidivující basaliom v zevním zvukovodu, kde kryoterapie je neúčinná a je prováděná radioterapie.

Závěr
Syndrom Gorlinův-Goltzův je vzácné onemocnění, které je způsobeno zárodečnou mutací v genu PTC, patřícímu mezi tumor supresorové geny. Testování tohoto genu se zatím v ČR neprovádí. PTC gen je zodpovědný za familiární výskyt basaliomů, poškození jeho signalizační dráhy je však hlavní příčinou také u sporadických basaliomů.
Gorlinův syndrom znamená pro postižené velké celoživotní problémy, léčba retinoidy přináší pouze malé zmírnění příznaků. Lokální ošetřování kůže stejně jako ochrana před slunečním zářením jsou důležité. Opakovaná kryoterapie především na určitých částech těla může být bolestivá a špatně snášena pacienty, radioterapie a radiodiagnostika se doporučuje v omezené míře pro riziko indukce dalších basaliomů.
Mnohočetné basaliomy se mnohem častěji vyskytují na základě polygenní dědičnosti-jako důsledek polymorfismů detoxifikačních enzymů, které mají zajistit odstranění škodlivých volných radikálů vznikajících po expozici ultrafialovému záření.

Podpořeno granty: VZ 00020980501 a VZ 00000064203