GLYKANOVÉ PROFILOVÁNÍ SÉR PACIENTEK S RAKOVINOU VAJEČNÍKU SENZITIVNÍCH NA LÉČBU PLATINOVÝMI DERIVÁTY

Východiska:

Glykanové profilování se zabývá analýzou glykanů (oligosacharidových struktur). Změny v glykanovém profilu hrají důležitou roli v biochemických procesech v těle a současně mohou informovat o vzniku onemocnění, případně jeho progresi. Diagnózu „rakovina vaječníku“ si každoročně vyslechne téměř čtvrt milionu žen a 140 000 jí ročně podlehne, což z ní činí sedmou nejčastější rakovinu u žen na světě. Chemoterapeutická léčba platinovými deriváty představuje stále jednu z nejúčinnějších variant léčby, ale často dochází ke vzniku rezistence, kterou není možné před podáním léčby zjistit.

Materiál a metody:

Pro glykanové profilování bylo použito 2,5 μl séra od pěti pacientek senzitivních na léčbu platinovými deriváty srovnané s pěti séry odebíranými při preventivních prohlídkách. Glykanové profilování zahrnovalo denaturaci proteinů v séru, štěpení, purifikaci glykanů přes grafitové kolonky, permetylací byla usnadněna ioni zace glykanů. Vzorky byly dále měřeny hmotnostním spektrometrem MALDI TOF/ TOF MS (Apllied Biosystems) v refl ektorovém módu. Získaná data byla normalizována a statisticky vyhodnocena za použití jednorozměrné ANOVY.

Výsledky:

Po statistickém vyhodnocení dat z hmotnostních spekter byly nalezeny čtyři signifi kantně odlišné glykanové struktury s efektivní hmotností 1922,9933 m/ z (p < 0,0033), 2097,0825 m/ z (p < 0,006), 2260,1558 m/ z (p < 0,01) a 2662,3560 m/ z (p < 0,0005). Současně bylo nalezeno šest dalších glykanových struktur, jejichž statistické odchylky se pohybují v rozmezí p < 0,091–0,08, což je řadí k dalším potenciálně nadějným strukturám.

Závěr:

Výsledky studie obsahují statisticky významně odlišné glykanové struktury nalezené v sérech pacientek s nádorem vaječníku. Tato studie bude pokračovat analýzou glykanových struktur v sérech pacientek rezistentních na léčbu platinovými deriváty. Získané výsledky budou validovány na větších souborech pacientek. V budoucnosti na tomto poznání bude možné adekvátně indikovat léčbu u pacientek, které z ní budou jednoznačně profitovat, a na straně druhé nepodávat léčbu v případech, kdy účinná nebude. Výsledky práce budou mít přímý dopad na běžnou klinickou praxi.

Práce byla podpořena Evropským fondem pro regionální rozvoj a státním rozpočtem České republiky (OP VaVpI – RECAMO CZ.1.05/ 2.1.00/ 03.0101), státním rozpočtem České republiky (LO1413) a MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805) a IGA NT/ 13794-4/ 2012.