Globální kvalita života nemocných po transplantaci krvetvorných buněk na Oddělení klinické hematologie II. interní kliniky FN Hradec Králové

Konference: 2005 XXIX. Brněnské onkologické dny a XIX. Konference pro sestry a laboranty

Kategorie: Maligní lymfomy a leukémie

Téma: Lymfomy a leukémie

Číslo abstraktu: 163

Autoři: Mjr. doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D.; MUDr. Birgita Slováčková, Ph.D.; MUDr. Martin Blažek, Ph.D.

Transplantace krvetvorných buněk je specifickou léčebnou metodou užívanou nejen v terapii hematoonkologických onemocnění, ale i v terapii solidních tumorů a v neposlední řadě i v terapii nenádorových onemocnění. Podobně jako jiné léčebné metody, transplantace krvetvorných buněk ovlivňuje další průběh onemocnění, a tím i kvalitu života nemocného.

Obecná definice kvality života je dána jako „subjektivní posouzení vlastní životní situace“ vycházející z Maslowovy teorie potřeb (potřeba spánku, jídla, pití, apod.). Pojem kvalita života zahrnuje údaje o fyzickém, psychickém, sociálním a spirituálním stavu jedince. Hodnocení kvality života je prováděno generickými a specifickými dotazníky. Generické dotazníky všeobecně hodnotí celkový stav nemocného bez ohledu na dané onemocnění. Z mezinárodních generických dotazníků lze zmínit Short Form 36 Questionnaire, European Quality of Life Questionnaire – Version EQ-5D, World Health Organization Quality of Life Questionnaire 100, General Health Questionnaire, Medical Outcomes Survey – Short Form 36, Rotterdam Symptom Checklist, apod. Specifické dotazníky jsou koncipovány pro hodnocení celkového stavu nemocného u konkrétního typu onemocnění. Se specifickými dotazníky jsou často užívány tzv. moduly zaměřené na specifické symptomy a obtíže u daného typu onemocnění. Z mezinárodních specifických dotazníků užívaných konkrétně v transplantologii krvetvorných buněk lze zmínit Functional Assessement of Cancer Treatment – Bone Marrow Transplantation Questionnaire, Satisfaction with Life Domains Scale – Bone Marrow Transplantation, European Organization Research and Treatment of Cancer Quality of Life Questionnaire C 30, Quality of Life – Bone Marrow Transplant Survivors Tool Questionnaire, Bone Marrow Transplantation – Quality of Life Questionnaire, apod. Ze specifických modulů lze zmínit Leukemia / Bone Marrow Transplantation Module, Chronic Graft Versus Host Disease – specific symptom: 30-Item Symptom Scale, apod. Okruhy vyšetřované v dotaznících kvality života zahrnují obvykle fyzické, psychické a sociální funkce včetně ekonomického zajištění, společenského uplatnění, bolesti, spánku a jeho kvality, spirituálních aspektů (zájmy, záliby, koníčky) a v neposlední řadě symptomů specifických pro dané onemocnění.
Na našem pracovišti, tj. Oddělení klinické hematologie II. interní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, proběhla v roce 2004 transverzální, retrospektivní studie analyzující faktory ovlivňující kvalitu života nemocných po transplantaci krvetvorných buněk. Soubor našich respondentů byl 95, návratnost dotazníků byla 72,1 % (od 71 respondentů), hodnotitelných dotazníků bylo 100 %. Zastoupení respondentů po transplantaci krvetvorných buněk dle typu transplantace krvetvorných buněk a dle typu onemocnění uvádí tab. 1 a 2.

Tabulka 1. Počet respondentů dle typu transplantace krvetvorných buněk


Tabulka 2. Počet respondentů dle typu onemocnění

K otestování jsme použili českou verzi mezinárodního generického dotazníku European Quality of Life Questionnaire – Version EQ-5D [1,3]. Dotazník hodnotí 2 ukazatele, objektivní a subjektivní. Objektivní ukazatel zahrnuje 5 dimenzí kvality života: pohyblivost, sebeobsluha, obvyklá činnost, bolest – obtíže, úzkost – deprese. Ke každé otázce jsou nabídnuty tři stupně odpovědí vyjadřující stupeň obtíží (bez obtíží, mírné obtíže, těžké obtíže). Celkem vzniká 243 kombinací zdravotního stavu. Výstupem je EQ-5D index (dimenze kvality života) nabývající hodnot 0-1 (0 – nejhorší zdravotní stav, 1 – nejlepší zdravotní stav). Subjektivní ukazatel zahrnuje vizuální analogovou škálu (hodnota 100 – nejlepší zdravotní stav, hodnota 0 – nejhorší stav), respondent vyznačí svůj subjektivně vnímaný zdravotní stav na stupnici, tzv. thermometru. Výstupem je EQ-5D VAS (subjektivní zdravotní stav) nabývající hodnot 0-100 [1,3].
Sledovanými faktory byly: věk, pohlaví, vzdělání, rodinný stav, abusus kouření, religiozita, polymorbidita, typ transplantace krvetvorných buněk (autologní / alogenní), typ onemocnění, časový odstup od provedení transplantace krvetvorných buněk. Statistické zpracování dat bylo provedeno analýzou rozptylu, komplexní statistické zpracování dat programem STATISTIKA 98 EDITION.
Z výše uvedených faktorů jsme prokázali statisticky významnou závislost EQ-5D indexu a EQ-5D VAS na věku (v obou případech p<0,01) (viz. graf 1), polymorbiditě (v obou případech p<0,01) (viz. graf 2), religiozitě (v obou případech p<0,01) (viz. graf 3) a typu onemocnění (v obou případech p<0,05) (viz. graf 4). EQ-5D index a EQ-5D VAS s rostoucím věkem signifikantně klesá. U nemocných s vyšším počtem přidružených onemocnění je EQ-5D index a EQ-5D VAS signifikantně nižší. U věřících nemocných je signifikantně vyšší EQ-5D index a EQ-5D VAS v porovnání s nemocnými bez náboženské vyznání. Signifikantně nejnižší EQ-5D index a EQ-5D VAS byl prokázán u nemocných s mnohočetným myelomem, naopak signifikatně nejvyšší EQ-5D index a EQ-5D VAS u nemocných s Hodgkinovým lymfomem. Vliv ostatních faktorů na EQ-5D index a EQ-5D VAS se jako statisticky významný neprokázal.
Globální kvalita života nemocných transplantovaných na Oddělení klinické hematologie II. Interní kliniky Fakultní nemocnice v letech 2001 – 2003 je na velmi dobré úrovni (průměrná hodnota EQ-5D indexu 72,5, průměrná hodnota EQ-5D VAS 75,5).



Kvalita života nemocných umožňuje zhodnotit efekt léčby z pohledu samotného pacienta. Současným trendem je hodnotit úspěšnost léčby včetně transplantace krvetvorných buněk komplexně, tj. prostřednictvím somatických, laboratorních a zobrazovacích markerů včetně subjektivního hodnocení samotným pacientem. Jedině sám pacient je schopen posoudit, do jaké míry má jeho onemocnění a jeho léčba dopad na jeho fyzické a psychické zdraví, jeho sociální stav včetně ekonomického zajištění, společenské uplatnění včetně spirituálních aspektů (koníčky, zájmy, apod.). Dosáhnout co nejkvalitnějšího a nejspokojenějšího života v souvislosti s onemocněním a jeho léčbou je cílem jakékoliv léčebné péče. Zkušenosti v zahraničí jsou s tzv. „Quality of Life Team“ personálně obsazených ošetřujícím lékařem, (v případě transplantace krvetvorných buněk lékař – hematologem – transplantologem), středním zdravotnickým personálem edukovaným v problematice kvality života nemocných, klinickým psychologem, psychoterapeutem, sociálním pracovníkem a v neposlední řadě datamanagerem. Důvodem, proč zřizovat tyto speciální týmy je, že péčí o nemocného a jeho rodinu je připravováno prostředí, do kterého se nemocný vrací po proběhlé transplantaci krvetvorných buněk a které ovlivňuje jeho adaptaci [2].

Literatura
  1. Badia, X., Herdman, M., Schiaffino, A.: Determining correspondence between scores on the EQ-5D „thermometer“ and a 5point categorical rating scale. Medical Care 1999, 37 (7): pp. 671-7
  2. Mesanyová, M., Šimek, J.: Transplantace kostní dřeně z pohledu pacienta. Praktický lékař 2004, 84, č. 9, s. 536-40
  3. The EuroQol Group. EuroQol – a new facility for the measurement of health-related quality of life. Health Policy 1990, 16 (3): pp. 199-208

Datum přednesení příspěvku: 26. 5. 2005