GENOTOXICKÉ ÚČINKY CYTOSTATIK Z POHLEDU PRAXE PRAKTICKÉHO LÉKAŘE PRO DOSPĚLÉ

Východiska:

Ve své praxi se praktický lékař často setkává s onkologicky nemocnými pacienty, kteří prodělávají nebo prodělali chemoterapii cytostatiky. Někteří praktičtí lékaři mají ve své závodní péči i zaměstnance, kteří s cytostatiky přicházejí do kontaktu při výrobním procesu ve farmacii nebo na onkologických odděleních a v lékárnách, kde tyto látky aplikují či připravují k použití. Všichni tito pacienti nebo pracovníci jsou vystaveni riziku poškození samotné DNA, jednotlivých genů a chromozomů. Závažným projevem expozice cytostatik je jejich kumulativní účinek v organizmu a dlouhá doba latence mezi expozicí a manifestací poškození organizmu.

Materiál a metody:

• a) Při vstupní lékařské prohlídce byla zjišťována anamnéza se zvláštním důrazem na rodinnou a osobní onkologickou zátěž, komplexní vyšetření praktickým lékařem, neurologem, gynekologem, laboratorní vyšetření (FW sedimentace, krevní obraz a diferenciál, bilirubin, ALT, AST, GMT, ALP, cholesterol, elfo bílkoviny, urea, kreatinin, glykemie, moč + sediment, RTG plic a srdce).
• b) Při periodických prohlídkách se opakovala všechna vyšetření jako u vstupní prohlídky a byla doplněna cytogenetickou analýzou periferních lymfocytů (CAPL), RTG plic a srdce 1krát za 3 roky a doplňkovými vyšetřeními specifi cky určenými k včasné diagnostice nádorů.
• c) Výstupní prohlídky byly v rozsahu periodické prohlídky.
• d) U zaměstnanců, kteří již ve výrobě cytostatik nepracují, se 1krát za 3 roky organizují následné prohlídky, a pokud jsou nálezy hodnot 5 % a více buněk s chromozomálními aberacemi, jsou vyšetření opakována minimálně 1krát ročně až do normalizace nálezu.

Závěr:

V závodě na výrobu cytostatik se podařilo ve spolupráci s odbornými klinickými a genotoxickými laboratořemi pravidelně monitorovat zdravotní stav exponovaných pracovníků. Výsledky bio logických expozičních testů hodnotících individuální i skupinové riziko na pracovištích výroby a vývoje cytostatik byly základem pro technická a organizační opatření; jejich účinnost se projevila dlouhodobým poklesem markerů genotoxické expozice, zejména počtu periferních lymfocytů s nálezem chromozomálních aberací pod 2 %, pokládaná za bezpečnou normu vyskytující se u profesně neexponované populace. Za období 10 let výroby cytostatik neonemocněl nikdo z rizikových provozů onkologickým onemocněním. Na komplexně pojaté primární i sekundární prevenci trvale spolupracovalo se závodním lékařem i vedení podniku.