GENETICKY PODMÍNĚNÉ NÁDORY PRSU – PREVENCE, LÉČBA

ÚVOD

Výskyt nádorových onemocnění prsů v ČR stále stoupá. Podle Národního onkologického registru v r. 1999 nově onemocnělo 5 013 pacientů, oproti r. 1998 nárůst o 8,4 %, oproti r. 1989 + 44 %! Významný podíl má i Moravskoslezský kraj, kde za posledních 5 let stoupl počet onemocnění ze 480 na 542, nárůst o 12 %. Dědičně podmíněná nádorová onemocnění prsů tvoří přibližně 5–10 % nově diagnostikovaných onemocnění. Na jejich vzniku se ve více než polovině případů podílejí mutace genů BRCA 1 (52 %), BRCA2 (32 %). U 16 % se jedná o dědičný syndrom podmíněný jiným genem. Geneticky podmíněná nádorová onemocnění prsů se vyskytují častěji u pacientek mladších 45 let, tedy dříve než u sporadických forem onemocnění, jejichž incidence narůstá s věkem. Zavedený mamografický screening nemůže proto tuto skupinu postihnout a konečně byť včasná diagnostika již manifestního onemocnění je vlastně jen prevencí sekundární. Protože komplexní program o tuto skupinu vysoce rizikových pacientů není dosud plně zaveden v klinické praxi, cílem naší studie bylo vytvořit algoritmus klinického a genetického vyšetřování, genetického testování a komplexní péče u positivně testovaného jedince, založené na multidisciplinární spolupráci. Dále vytvořit tým erudovaných specialistů systematicky se zabývajících touto problematikou.

MATERIÁL A METODIKA

Za poslední rok bylo v naší ambulanci vyšetřeno 5160 pacientů,většinou dipenzarizovaných pro symptomatické nenádorové onemocnění prsu. Z nich 51 (0.98%) splňovalo indikační kritéria pro konsultaci klinickým genetikem a případně genetické testování. Nabídku doposud využilo 41 probandů , váhá zatím 10 a 4 probandi zcela odmítli (z toho 1 muž). Protokolární postup před prediktivním testem zahrnuje opakovanou konsultaci genetika, případně dalších odborníků (plastický chirurg, gynekolog a další). Genetické testování proběhlo u 17 probandů, plánováno je u dalších, čtyři jsou ponecháni v evidenci (zatím nelze realizovat).

VÝSLEDEK

U 9 pacientek proběhlo vyšetření s negativním spektrem mutací BRCA 1 a 2. U jednoho je však heredita tak zřejmá, že vzorek byl odeslán do zahraničí k realizaci vyšetření možných dalších mutací. 3 pacienti jsou BRCA pozitivní. U 5 dalších zatím není výsledek testování DNA. V 8 případech, dle závěru genetika, jde o familiární formu onemocnění, u dalších 8 pacientek je indikace nejednoznačná a je nutno ještě doplnit a verifikovat rodinnou anamnézu.

ZÁVĚR

Péči o nemocné s hereditární formou karcinomu prsu lze rozšířit o provedení radikálnějšího výkonu (mastektomie) a zvážit profylaktickou mastektomii kontralaterálního prsu, preferenci chirurgické kastrace před kastrací radiační nebo medikamentózní a rozšíření dispenzárních schémat o stanovení makru Ca125 a ultrazvukových vyšetření (TVUZ) v šestiměsíčních intervalech. U žen s ca ovarií doplnit dispenzarizaci o MG 1krát ročně, společně s makry CEA a Ca15-3 jedenkrát za 6 měsíců. Pro dispenzární sledování zdravých žen-nosiček mutace BRCA1 a BRCA2 a pro muže-nosiče mutace BRCA1 a BRCA2 jsou doporučena speciální schémata, umožňující včasnější rozpoznání incipientní léze již od věku 20, resp. 21 let. Nicméně dispenzarizace je čekáním na vznik nádorového onemocnění. Možností primární prevence je chirurgická prevence a chemoprevence. Zkušenosti zahraničních odborníků jednoznačně prokazují přínos genetického testování u vybraných skupin populace, prodloužení délky života a ekonomickou efektivitu, pokud je realizována profylaktická chirurgické léčba.