Gemcitabin v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic

Gemcitabin je protinádorový antimetabolit, který v preklinickém zkoušení prokázal výraznou aktivitu proti širokému spektru solidních nádorů, včetně nemalobuněčného karcinomu plic. Jedná se o analog pyrimidinového nukleosidu deoxycytidinu, na kterém byly na 2. uhlíku deoxyribózy nahrazeny dva atomy vodíku fluorem.

V klinické praxi se začal používat v 90. letech, kdy bylo publikováno více než deset studií prokazujících jeho účinnost v monoterapii u nemalobuněčného karcinomu plic. Obvykle používané dávky v monoterapii se v publikovaných studiích pohybovaly v rozmezí 1000–1250 mg/m² a byly podávány 1., 8. a 15. den čtyřtýdenního cyklu. Jeho největší výhodou je velmi nízká toxicita a velmi dobrá snášenlivost i u nemocných vyššího věku.

Kombinace gemcitabinu s cis-platinou byla v různých dávkovacích schématech vyzkoušena v řadě studií. Jeví se účinnější než monoterapie gemcitabinem. Procento léčebných odpovědí se pohybuje v různých studiích v širokém rozmezí od 26 do 54 % při dobré snášenlivosti léčby. Kombinace gemcitabinu s karboplatinou se používá méně často. Záměna cis-platiny karboplatinou není provázena snížením účinnosti nebo zvýšením toxicity. Tato kombinace je lépe použitelná v ambulantní léčbě. Na rozdíl od cis-platiny nevyžaduje totiž náročné hydratační režimy.

Kombinace gemcitabinu s jinými novými léky prokázaly v klinických studiích účinnost, ale jejich používání v běžné klinické praxi se zatím příliš nerozšířilo. Nejsou doklady z větších randomizovaných studií třetí etapy klinického zkoušení, které by prokazovaly jednoznačně vyšší účinnost oproti kombinacím s platinovými deriváty.

Gemcitabin je velmi důležitým a významným prostředkem v terapii nemalobuněčného karcinomu plic, kterým lze dosáhnou zlepšení prognózy i kvality života nemocných.

Podpořeno výzkumným záměrem MZ00000064211.