Konference: 2008 13. ročník odborného sympózia na téma Onkologie v gynekologii a mammologii a 3.ročník pro NLZP
Kategorie: Zhoubné gynekologické nádory
Téma: Nové trendy v diagnostice a léčbě ca hrdla děložního, radikalita chirurgických výkonů, doporučené postupy v případě selhání primární léčby, možnosti chirurgického řešení,reiradiace
Číslo abstraktu: 039
Autoři: MUDr. Josef Chovanec, Ph.D.
Celosvětově ovariální karcinom reprezentuje
pouze 5% všech karcinomů u žen, ale je 4. nejčastější příčinou
úmrtí žen na zhoubný nádor. Navíc mezi gynekologickými malignitami
zaujímá mortalita tohoto karcinomu dlouhodobě první místo. U dvou
třetin pacientek je nemoc diagnostikována v pozdním stádiu. I po
absolvování adekvátního chirurgického výkonu a následné adjuvantní
chemoterapii se časové rozpětí mediánu do progrese nemoci (PFS -
progression free survival) pohybuje mezi 16-22 měsíci, medián
celkové přežití mezi 2-4 roky a 5-ti leté přežití nedosahuje
30%.
V České republice bylo v roce 2004 nově diagnostikováno celkem 1734 nových případů karcinomu ovaria, což odpovídá incidenci 25,5 onemocnění na 100 000 žen. Mortalita činila 15,7 na 100 000 žen t.j. 823 případů. V roce 2003 bylo ve Slovenské republice zaznamenáno celkem 437 nových případů, což představuje incidenci 15,8 na 100 000 žen a mortalita byla 9,6 na 100 000 žen.
Adekvátní primární léčbou ovariálního karcinomu lze dosáhnout odpovědi nádoru až v 73%. Přesto však velká část pacientek dospěje k relapsu onemocnění a zemře během pěti let. V rámci studií s léčbou relapsů karcinomu ovaria deriváty platiny byly identifikovány dvě skupiny; platina rezistentní a platina senzitivní dle toho, zda k relapsu došlo do 6 měsíců po primární léčbě, nebo po 6 a více měsících. U pacientek s relapsem po uplynutí 6 měsíců po primární léčbě, tj. s onemocněním senzitivním k platině, je pro terapii indikován platinový derivát, případně v kombinaci s jiným cytostatikem. Opakování léčby paklitaxelem může vést k rozvoji výrazné neurotoxicity. Vhodnou léčebnou možnost v této situaci představuje kombinace gemcitabinu s karboplatinou.
Základním cílem prospektivní česko-slovenské observační neintervenční studie bylo stanovit délku přežívání pacientek s prokázanou recidivou karcinomu ovaria při použití léčebné kombinace gemcitabin + karboplatina. Sekundárními cíli bylo vyhodnocení časového období do progrese nemoci, stanovení objektivní odpovědi nádoru na léčbu a posouzení toxicity terapie. Od ledna 2004 do června 2005 bylo v 13 centrech ve Slovenské a České republice zařazeno celkem 53 pacientek.
Pacientky byly zařazeny do studie pokud splňovaly následující vstupní kritéria:
U pacientek se předpokládala adekvátní dřeňová rezerva, odpovídající funkce ledvin, jater a dalších orgánů, které ošetřující lékař shledal dostatečnými k zahájení léčby kombinací gemcitabin + karboplatina.
Údaje o nemoci ve smyslu histologie nádoru, původního FIGO stádia, přítomnosti jaterních a plicních metastáz a doby od primární terapie jsou uvedeny v tabulce 1.
Studie byla prospektivním neintervenčním pozorováním, během kterého byly pacientky sledovány do uplynutí 12 měsíců od započetí druhé linie léčby. Události (úmrtí a progrese
nemoci), odpověď nádoru na léčbu a maximální stupně toxicity byly zaznamenávány v rámci běžné klinické praxe.
Doba přežívání, čas do progrese a četnost objektivních odpovědí nádoru byly statisticky vyhodnoceny na základě dat ze sběrných formulářů. Pro tyto parametry byla naplánována a provedena i analýza podskupin. Pro časy do události byly pro podskupiny provedeny log rank testy a uvedeny p-hodnoty. Četnosti jednotlivých odpovědí byly určeny u jednotlivých podskupin, byly provedeny testy nezávislosti a vyčísleny p-hodnoty s použitím Fischerova testu.
Výsledky:
Medián věku pacientek, které byly zařazené do studie byl 57 let a 96% pacientek mělo v době vstupu do studie výkonnostní stav dle ECOG 0-1. Téměř 91% pacientek bylo původně diagnostikováno ve stadiu III a IV. 60% pacientek dosáhlo disease-free intervalu 12 a více měsíců, u zbývajících žen byl tento interval nižší než 12 měsíců. Doba přežívání byla hodnocena u všech 53 pacientek. Mediánu doby přežití nebylo za 12 měsíců sledování od započetí studijní léčby dosaženo. Jeden rok od zahájení studované terapie přežívalo 83% pacientek. Medián doby do progrese byl hodnocen v souboru všech 53 pacientek a dosáhl 10,87 měsíce. Objektivní odpověď nádoru byla hodnocena u 52 pacientek a dosáhla 67,3%.
Četnosti objektivních odpovědí nádoru v celkové populaci pacientek a v jednotlivých podskupinách jsou uvedeny v tabulce 2.
Nejčastějším důvodem zakončení léčby bylo v 53% její plánované ukončení. V 11% byl dán důvod k ukončení léčby progresí nádoru. Nejčastěji zaznamenanou toxicitou byla leukopenie, anemie, neutropenie a trombocytopenie. Stupně 3 a 4 hematologické toxicity nepřesáhly četnost 30%. Byly zaznamenány celkem 2 případy febrilní neutropenie. Z nehematologické toxicity se vyskytovala nejčastěji nevolnost a zvracení, únava a neuropatie. Stupně 3 a 4 nehematologické toxicity nepřekročily četnost 6%.
Závěr:
Tato neintervenční prospektivní observační studie si kladla za cíl ukázat přirozenou účinnost a bezpečnost této kombinace v léčbě pacientek s relabujícím, platina senzitivním karcinomem ovaria v rámci rutinní klinické praxe.
Výsledky multicentrické prospektivní observační studie potvrzují předešlá klinická pozorování o účinnosti a bezpečnosti kombinace gemcitabin + karboplatina v druhé linii léčby relabujícího platina senzitivního karcinomu ovaria. Kombinace gemcitabin a karboplatina je vhodnou volbou léčby těchto pacientek v rámci rutinní klinické praxe.
V České republice bylo v roce 2004 nově diagnostikováno celkem 1734 nových případů karcinomu ovaria, což odpovídá incidenci 25,5 onemocnění na 100 000 žen. Mortalita činila 15,7 na 100 000 žen t.j. 823 případů. V roce 2003 bylo ve Slovenské republice zaznamenáno celkem 437 nových případů, což představuje incidenci 15,8 na 100 000 žen a mortalita byla 9,6 na 100 000 žen.
Adekvátní primární léčbou ovariálního karcinomu lze dosáhnout odpovědi nádoru až v 73%. Přesto však velká část pacientek dospěje k relapsu onemocnění a zemře během pěti let. V rámci studií s léčbou relapsů karcinomu ovaria deriváty platiny byly identifikovány dvě skupiny; platina rezistentní a platina senzitivní dle toho, zda k relapsu došlo do 6 měsíců po primární léčbě, nebo po 6 a více měsících. U pacientek s relapsem po uplynutí 6 měsíců po primární léčbě, tj. s onemocněním senzitivním k platině, je pro terapii indikován platinový derivát, případně v kombinaci s jiným cytostatikem. Opakování léčby paklitaxelem může vést k rozvoji výrazné neurotoxicity. Vhodnou léčebnou možnost v této situaci představuje kombinace gemcitabinu s karboplatinou.
Základním cílem prospektivní česko-slovenské observační neintervenční studie bylo stanovit délku přežívání pacientek s prokázanou recidivou karcinomu ovaria při použití léčebné kombinace gemcitabin + karboplatina. Sekundárními cíli bylo vyhodnocení časového období do progrese nemoci, stanovení objektivní odpovědi nádoru na léčbu a posouzení toxicity terapie. Od ledna 2004 do června 2005 bylo v 13 centrech ve Slovenské a České republice zařazeno celkem 53 pacientek.
Pacientky byly zařazeny do studie pokud splňovaly následující vstupní kritéria:
- histologicky ověřený karcinom ovária
- první relaps po předchozí chirurgické léčbě a adjuvantní chemoterapii obsahující platinu
- minimálně 6 měsíců a maximálně 24 měsíců dlouhý interval mezi předchozí chemoterapií a začátkem léčby kombinací gemcitabin + karboplatina
- plánovaná léčba kombinací gemcitabin 1000mg/m2 a karboplatina AUC 5 v D 1 a gemcitabin 1000mg/m2 v D 8, v 21-denním cyklu
- žádná jiná plánovaná konkomitantní léčba pro karcinom ovária současně s kombinací gemcitabin + karboplatina
- žádná jiná maligní onemocnění s výjimkou bazocelulárního karcinomu kůže, karcinomu prsu, nebo cervixu in situ
- žádné známky CNS metastáz
- žádná jiná závažná onemocnění, která by podstatným způsobem ovlivňovala předpokládané přežití pacientek, nebo strategii léčby
U pacientek se předpokládala adekvátní dřeňová rezerva, odpovídající funkce ledvin, jater a dalších orgánů, které ošetřující lékař shledal dostatečnými k zahájení léčby kombinací gemcitabin + karboplatina.
Údaje o nemoci ve smyslu histologie nádoru, původního FIGO stádia, přítomnosti jaterních a plicních metastáz a doby od primární terapie jsou uvedeny v tabulce 1.
Studie byla prospektivním neintervenčním pozorováním, během kterého byly pacientky sledovány do uplynutí 12 měsíců od započetí druhé linie léčby. Události (úmrtí a progrese
nemoci), odpověď nádoru na léčbu a maximální stupně toxicity byly zaznamenávány v rámci běžné klinické praxe.
Doba přežívání, čas do progrese a četnost objektivních odpovědí nádoru byly statisticky vyhodnoceny na základě dat ze sběrných formulářů. Pro tyto parametry byla naplánována a provedena i analýza podskupin. Pro časy do události byly pro podskupiny provedeny log rank testy a uvedeny p-hodnoty. Četnosti jednotlivých odpovědí byly určeny u jednotlivých podskupin, byly provedeny testy nezávislosti a vyčísleny p-hodnoty s použitím Fischerova testu.
Výsledky:
Medián věku pacientek, které byly zařazené do studie byl 57 let a 96% pacientek mělo v době vstupu do studie výkonnostní stav dle ECOG 0-1. Téměř 91% pacientek bylo původně diagnostikováno ve stadiu III a IV. 60% pacientek dosáhlo disease-free intervalu 12 a více měsíců, u zbývajících žen byl tento interval nižší než 12 měsíců. Doba přežívání byla hodnocena u všech 53 pacientek. Mediánu doby přežití nebylo za 12 měsíců sledování od započetí studijní léčby dosaženo. Jeden rok od zahájení studované terapie přežívalo 83% pacientek. Medián doby do progrese byl hodnocen v souboru všech 53 pacientek a dosáhl 10,87 měsíce. Objektivní odpověď nádoru byla hodnocena u 52 pacientek a dosáhla 67,3%.
Četnosti objektivních odpovědí nádoru v celkové populaci pacientek a v jednotlivých podskupinách jsou uvedeny v tabulce 2.
Nejčastějším důvodem zakončení léčby bylo v 53% její plánované ukončení. V 11% byl dán důvod k ukončení léčby progresí nádoru. Nejčastěji zaznamenanou toxicitou byla leukopenie, anemie, neutropenie a trombocytopenie. Stupně 3 a 4 hematologické toxicity nepřesáhly četnost 30%. Byly zaznamenány celkem 2 případy febrilní neutropenie. Z nehematologické toxicity se vyskytovala nejčastěji nevolnost a zvracení, únava a neuropatie. Stupně 3 a 4 nehematologické toxicity nepřekročily četnost 6%.
Závěr:
Tato neintervenční prospektivní observační studie si kladla za cíl ukázat přirozenou účinnost a bezpečnost této kombinace v léčbě pacientek s relabujícím, platina senzitivním karcinomem ovaria v rámci rutinní klinické praxe.
Výsledky multicentrické prospektivní observační studie potvrzují předešlá klinická pozorování o účinnosti a bezpečnosti kombinace gemcitabin + karboplatina v druhé linii léčby relabujícího platina senzitivního karcinomu ovaria. Kombinace gemcitabin a karboplatina je vhodnou volbou léčby těchto pacientek v rámci rutinní klinické praxe.
Datum přednesení příspěvku: 19. 1. 2008
