FUNKČNÍ GERIATRICKÉ VYŠETŘENÍ A TESTY - JEJICH VYUŽITÍ V ONKOLOGII

Více jak 60 % nádorů vzniká u pacientů starších 65 let. S přibývajícím věkem stoupá i počet komorbidit. Biologie nádorů a jejich odpověď na terapii se může lišit v různém věku. Naše léčebné rozhodnutí by mělo být dále ovlivněno předpokládanou délkou života, fyziologickým stavem pacienta, jeho komorbiditami a také postojem pacienta k terapii. Především u adjuvantní indikace onkologické léčby je podstatným faktorem ovlivňující naše rozhodnutí předpokládaná doba života. Skupina starých nemocných je v klinických studiích zastoupena pouze minoritně a tudíž chybí v mnoha situacích tzv. evidence-based doklad o přínosu terapie pro pacienta. Staří nemocní jsou z hlediska věku děleni do tří věkových skupin - skupina mladých nemocných ve věku 65-75 let, skupina starých pacientů ve věku 76-85 let a na skupinu nejstarších nemocných nad 85 let věku. Správné posouzení pacienta by mělo vést k indikaci efektivní a bezpečné onkologické terapie. Samotný chronologický věk není spolehlivý k posouzení předpokládané doby života, ke stanovení funkčních rezerv a posouzení procentuálního výskytu možných komplikací. Více jak polovinu nemocných starších 70 let lze klasifikovat funkčně jako„staré dospělé” a lze je léčit standardními léčebnými postupy. U druhé poloviny vzhledem k jejich celkovému stavu, množství a závažnosti komorbidit potřebujeme více „komplexní pohled” a tady bychom si měli pomoci tzv. vyhodnocovacími testy. Komplexní geriatrické ohodnocení (CGA) zahrnuje posouzení kognitivních funkcí (demence, delirium, deprese), dále hodnotí performance status, funkční stav, výskyt pádů, nutriční stav, komorbidity, sociekonomickou situaci, polyfarmacii a psychosociální stav. Cílem CGA je predikce funkčního věku onkologického pacienta. Nevýhodou tohoto testu je jeho náročnost nejenom pro samotného pacienta, ale i časová náročnost pro zdravotnický personál. Proto se v posledních letech objevují další testy k posouzení funkčního věku starého onkologického pacienta, které jsou jednoduší k realizaci nejenom pro samotného pacienta, ale podstatně časové méně náročné i pro zdravotnický personál. Mezi nejčastěji používané patří IADL, G8. Realizace jednotlivých funkčních testů se pohybuje od 5 min až do někdy i hodiny. V běžné klinické onkologické praxi se funkční vyšetření liší nejenom typem použitého testu, ale i věkem pacienta. V některých zemích se vyšetřují všichni onkologicky nemocní pacienti od 70 let, převažuje ale věk od 75 let. V ČR jsou onkologem využívány funkční testy velmi limitovaně.