FUNKČNÍ CHARAKTERIZACE POTENCIÁLNĚ PROMETASTATICKÝCH PROTEINŮ U NÁDORŮ PRSU

Východiska:

 Hlavní příčinou úmrtí pacientek s nádorem prsu nebývá obvykle primární nádor, ale jeho vzdálené metastázy. Identifikace metastatických markerů je tedy z klinického hlediska velmi žádoucí. Naše vyhledávací studie zahrnující analýzu transkriptomu a proteomu na souboru 96 klinicko-patologicky charakterizovaných nádorů prsu odhalila korelaci zvýšených hladin proteinů a transkriptů PDLIM2 a RNF25 s přítomností metastáz v lymfatických uzlinách u nádorů prsu grade 1 (ER+, PgR+, Her-2–), což naznačuje potenciální prometastatický charakter těchto proteinů.

Materiál a metody:

In vitro funkční experimenty, navazující na vyhledávací studii, byly zaměřeny na sledování vlivu hladin vybraných proteinů na buněčnou migraci a invazi. K tomuto účelu byly využity buněčné linie odvozené od nádorů prsu MCF7 (ER+, PgR+, Her-2–) a T47D (ER+, PgR+/–, Her-2–) a systémy xCELLigence a Transwell assay. Hladiny proteinů byly v buňkách modifikovány (zvýšeny) transfekcí specifickými plazmidy.

Výsledky:

Vyhledávací studie prokázala statisticky významné zvýšení proteinových, resp. transkriptových hladin PDLIM2 (p < 0,009, resp. p < 0,007) a RNF25 (p < 0,05, resp. p < 0,002) u G1 N1–2 nádorů prsu ve srovnání s G1 N0 nádory. Následná funkční charakterizace těchto proteinů pomocí Transwell assay odhalila signifikantní nárůst migrace (p < 0,0001) a invaze (p < 0,0001) u buněk MCF7 se zvýšenými hladinami PDLIM2, resp. RNF25, ve srovnání s buňkami s nízkými (endogenními) hladinami (transfekce kontrolním plazmidem). Stejný efekt mělo zvýšení hladin PDLIM2, resp. RNF25, i u buněk T47D. Signifikantní nárůst migrace (p < 0,005) a invaze (p < 0,005) u buněk se zvýšenými hladinami PDLIM2, resp. RNF25, byl detekován i pomocí xCELLigence systému.

Závěr:

 Výsledky funkční studie ukázaly korelaci hladin PDLIM2, resp. RNF25 s migrací a invazí modelových buněčných systémů reprezentujících G1 nádory prsu a jsou v souladu se závěry vyhledávací studie. Práce bude pokračovat funkční charakterizací s využitím 3D buněčných kultur a příp. i in vivo modelových systémů, studiem molekulárních interakcí a klinickou validací proteinů na nezávislém souboru pacientek. V případě úspěchu by naše úsilí mohlo směřovat k potenciálnímu klinickému využití těchto proteinů jako prognostických či diagnostických biomarkerů asociovaných s metastazováním u pacientek s G1 nádory prsu.

Práce byla podpořena Grantovou agenturou ČR (projekt č. 14-19250S), Evropským fondem pro regionální rozvoj a státním rozpočtem České republiky (OP VaVpI – RECAMO CZ.1.05/ 2.1.00/ 03.0101), státním rozpočtem České republiky (LO1413) a MZ ČR-RVO (MOÚ, 00209805).