Frakcionovaná stereotaktická radioterapie na lineárním urychlovači

Stereotaktická radioterapie (SRT) je speciální radioterapeutická technika, jejímž principem je trojrozměrná definice cílového objemu, založená na počítačem provedené fúzi snímků počítačové tomografie a magnetické rezonance, přesné zaměření cílového objemu pomocí koordinačního systému stereotaktického rámu a následné frakcionované ozáření dostatečně vysokou dávkou s jejím prudkých spádem do okolí.
Používá se pohybová ozařovací technika několika nonkoplanárních izocentrických kyvů , ozařovací svazek je vymezen válcovým sekundárním kolimátorem o průměru 540 mm. Kombinací různých kolimátorů a více isocenter lze ozářit i větší ložiska, nevýhodou tohoto způsobu SRT je vysoká nehomogenita uvnitř cílového objemu. Léčba se provádí na lineárním urychlovači zářením X o energii 4 MV.
Od dubna 2000 do června 2005 jsme stereotakticky ozářili 57 pacientů ve věkovém rozmezí 2-82 let ( průměrný věk 36,6 let), z tohoto počtu bylo 18 dětí do 19 let. Jednalo se o 19 mužů a 38 žen.
SRT jsme použili k radikální léčbě 42 mozkových tumorů (2 děti se základní diagnózou neurofibromatosa byly současně léčeny pro 2 léze ), 7x k reiradiaci lokální recidivy po předchozím ozáření na lineárním urychlovači či Leksellově gamma noži, 3x jako boost pro persistující nález po ukončení zevní radioterapie, mozkové metastázy byly k SRT indikovány méně často.
K radikální SRT byly indikovány diagnosy: 10 x adenom hypofýzy, 8x recidivující kraniofaryngeom, 7x meningeom (u 1 dívky 2 meningeomy), 12x gliom nízkého stupně malignity(LGG): 6 dospělých, 5 dětí, u jednoho 2 gliomy, 3x neverifikované tumory v oblasti mesencephalon ,dle zobrazovacích vyšetření v.s. LGG (1 později verifikován jako pinealoblastom), 1x chordom klivu, 1x chondrosarkom baze lební.
Objem léčených lézí (TV) se pohyboval v rozmezí 0,52-33,9 ccm, TVmed činil 8,06 ccm . K ozáření větších a nepravidelně tvarovaných objemů bylo nutno použít více isocenter (průměrný počet na 1 pacienta byl 2). Většina radikálně léčených cílových objemů (33) se nacházelo v blízkosti kritických orgánů baze lební (27), mozkového kmene(4) či v zadní jámě (3), a proto, a i pro nemohogenitu v cílovém objemu při kombinaci více isocenter, jsme volili frakcionované režimy s 15-27 frakcemi (průměrný počet 21,45) a s průměrnou dávkou na 1 frakci 2,45 Gy.
SRT probíhala bez vážnějších akutních komplikací, občasný syndrom nitrolební hypertenze byl korigován nižšími dávkami dexamethasonu. Jako pozdní komplikace jsme pozorovali u 4 pacientů hypothalamický syndrom, vždy u pacientů léčených pro lézi v oblasti buď přímo hypothalamu, hypofýzy nebo mesencephalon, Ke zhoršení visu došlo u pacienta zářeného pro gliom grade II-III optického chiasmatu a u pacientky s paraselárním meningeomem, která pro opakované recidivy po SRT byla podrobena dalším 3 chirurgickým zákrokům a ozáření na Leksellově gama noži.
Ze souboru radikálně léčených zemřeli 4 pacienti, 3 děti a 1 dospělý. 2x se jednalo o progresi základního onemocnění (1x neverifikovaný tumor mesencephalon, později ověřený jako pinealoblastom, 1x adenom hypofýzy). 2 dětská úmrtí byla způsobena metabolickým rozvratem při kontrolovaném primárním onemocnění (1x kraniofaryngeom, 1x gliom gr.I v oblasti III. komory).
K léčbě mozkových nádorů benigních či s nižší malignitou v blízkosti kritických nerovových struktur se jeví stereotaktická radioterapie jako velmi přínosná a dobře tolerovaná metoda. Kombinací více isocenter lze ozařovat i větší cílové objemy nepravidelného tvaru.
Nevýhodou SRT je časová náročnost v přípravě léčby a délka ozařovacího kursu.
Závěrem lze shrnout, že SRT je velmi efektivní a dobře tolerovaná speciální technika ozařování.