FALEŠNÁ NEGATIVITA V DIAGNOSTICE KARCINOMU PRSU – VÝVOJ A PERSPEKTIVY

Jedním z faktorů ovlivňujícím zpoždění diagnózy rakoviny prsu je falešná negativita a to i v době moderních diagnostických metod, při náležité erudici a pečlivě provedeném komplexním odborném vyšetření .
Jak známo časový faktor je základním předpokladem ovlivňujícím nejen radikálnost léčby, ale také její konečný výsledek. Rozsah nemoci je do značné míry určován dobou jež uplyne mezi prvními příznaky, stanovením diagnózy a zahájením léčby. Při analýze souboru 710 našich pacientek s diagnózou karcinomu prsu jsme zjistili následující závislost: v 82 % šlo o onemocnění I. stadia, a to tehdy pokud byla délka anamnézy do 3 měsíců. Při trvání anamnézy na 6 měsíců bylo až 84 % onemocnění ve IV. stádiu.
Z dalšího souboru 705 (do r. 1999) nemocných s ca prsu vyšetřených na odborném pracovišti FN bylo původně 133 karcinomů (19 %) falešně negativních, a to mamograficky a cytologicky. Nejčastější chybné diagnózy namísto karcinomu jsou to fibrocystické mastopathie a fibroadenomy (82 %). Riziko bylo větší u žen mladších, do 40 let, nad 50 let pak významně klesalo. Kromě věku byla falešná negativita závislá na velikosti nálezu. Menší nález-obtížnější diagnostika, větší riziko. Obdobné problémy publikující i evropská renomovaná pracoviště.
V současnosti se zavedením nových vyšetřovacích a verifikačních metod je situace mnohem optimističtější. Od roku 1999 provádíme ve FNO core cut biopsie prsní žlázy.
Spolehlivost core cut biopsie pro stanovení histologické diagnózy u solidních lézí je v našem souboru 1510 pacientek až 98,8 %. Falešná negativita této biopsie je tedy relativně velmi nízká (1,2 %) a také plně v souladu s všeobecnými literárními údaji.
Zvláštní skupinu se specifickou problematikou ložiskových změn prsní žlázy představují mikrokalcifikace. Zde se obecně u core cut udává jen asi 5 % spolehlivost pro stanovení histologické diagnózy. U našich vyšetřených, soubor 2 pacientek, vykazovala core cut biopsie mikrokalcifikací pod rentgenovou kontrolou až 73 procentní spolehlivost pro stanovení histologické diagnózy, při sonografické kontrole dokonce až 87 %.
Další pokrok ve zpřesnění histologické diagnózy v případě mikrokalcifikací prsní žlázy přinesla vakuová mamotomie. Ta umožňuje několikanásobné zvýšení počtu, velikosti a i celkové hmotnosti odebraných vzorků. Spolehlivost této biopsie je velmi vysoká, (98–100 %) srovnatelná s biopsií otevřenou.
V našem souboru 90 pacientek byla spolehlivost biopsie vakuové mamotomie 99 %. Počet core cut biopsií provedených pro předoperační histologickou verifikací maligních lézí v poslední 5 letech jednoznačně převládá, představuje víc jak 70 %. Poměrně vysoké procento vakuových mamotomií (20 %) a jejich úspěšnost při vzrůstajícím počtu záchytu malých lézí souvisí se začleněním do screeningu, zejména pak u DCIS, manifestujícím se velmi často maligními mikrokalcifikacemi. Pouze ve 4 % byly maligních léze verifikovány tenkou jehlovou punkcí (FNAB), a jen u 3 % pacientek byla histologická diagnóza stanovena s pomocí chirurgické biopsie.
Současné slibné výsledky a snižování rizika falešné negativity mají i další nové perspektivy. Obecně je zdůrazňována zásada dvojího čtení, což přináší až 11% zisk proti čtení jednomu, pokrok v mammografii slibují CT laser mamografy, a tak zvané DOBI – dynamicko optické prsní (ureas) zobrazení (image). V souhrnu lze však konstatovat, že možnost falešné negativity existuje i při sofistikovaném postupu lege artis, na technicky dobře vybavených a personálně erudovaných pracovištích. Tuto skutečnost je třeba mít na paměti stále, dnes i zítra spolu se snahou redukovat zmiňovaná rizika na minimum.