Exprese mRNA MMP-7, MMP-9, TIMP-1 a TIMP-2 a RECK u nemocných s nemalobuněčným karcinomem plic.

Úvod
V kontrastu s vysokou společenskou závažností nemalobuněčného plicního karcinomu, jehož incidence je v České republice u mužů i žen na předních místech výskytu nádorů, se jeví současné možnosti časné diagnostiky a léčby tohoto onemocnění jako neuspokojivé. Základní kurativní léčbou nemalobuněčného karcinomu plic zůstává operace v časném stadiu onemocnění. Dlouhodobé přežití kompletně resekovaného I. a II. stadia (tj. potenciálně lokalizovaného onemocnění) je přesto souhrnně menší než 50 % a většina pacientů umírá na vzdálené metastázy, které již pravděpodobně existují v době stanovení diagnózy nebo operace. Proto se neustále hledají nové metody časné detekce tohoto typu nádoru. V součastnosti je jedním ze směrů výzkumu a klinického sledování tumorozních markerů stanovení metaloproteináz a jejich inhibitorů, protože základním projevem nemalobuněčného karcinomu plic je jeho schopnost rychlého invazivníhu růstu a metastazování. V tomto mechanismu se výrazně uplatňují matrixové metaloproteinázy a jejich inhibitory. Cílem naší studie bylo posouzení vztahu exprese mRNA metaloproteináz MMP-7, MMP-9, jejich tkáňových inhibitorů TIMP-1, TIMP-2 a inhibitoru aktivity proteáz RECK (reversion inducing cysteinerich protein) ve tkáňových vzorcích nemalobuněčného karcinomu plic pomocí RT real-time PCR ve vztahu k histologickému typu nádoru a stádiu onemocnění.
Metodika
Tkáňové vzorky nádorové tkáně a tkáně z bezpečnostních lemů (kontrolní tkáň) jsme peroperačně odebrali od 91 pacientů operovaných pro NSCLC (66 mužů, 25 žen; medián věku 62 let, věkové rozpětí 43-78 let). Histologicky se u 49 (54%) pacientů jednalo o epidermoidní karcinom, u 36 (39%) pacientů o adenokarcinom, u 6 (7%) pacientů se jednalo o jiný histologický typ. Ze tkáňových vzorků byla izolována celková RNA a reverzní transkripce byla provedena kitem SuperScript III (Invitrogene, USA). Kvantitativní stanovení bylo provedeno metodou real-time PCR na přístroji Rotorgene (Corbett Research, Australia). Výsledky byly stanoveny jako poměr exprese hladin stanovovaných genů (MMP-7, TIMP-1) a housekeeping genu glyceralde-hyd-3-fosfát dehydrogenázy (GAPDH).
Výsledky
Zjistili jsme vyšší expresi MMP-7 aMMP-9 v nádorové tkáni ve srovnání s kontrolní tkání (p<0.0002, p<0.0001), stejný rozdíl byl prokázán u TIMP-1 (p<0.0099). Nepozorovali jsme rozdíly v expresi TIMP-2 (p<0.2928) a inhibitoru aktivity proteáz RECK (p<0.3211). Pokud jsme se zaměřili na srovnání kontrolní tkáně s nádorovou tkání hlavních histologických podtypů nemalobuněčného karcinomu, u adenokarcinomů jsme zjistili signifikantní rozdíl v expresi MMP-7, MMP-9 a TIMP-1 (p<0.0023, p<0.0120, p<0.0001), u epidermoidního karcinomu v expresi MMP-7 a MMP-9 (p<0.0182, p<0.0010). Při hodnocení exprese genů k histologii NSCLC jsme neprokázali signifikantní rozdíl exprese mRNA žádného ze stanovovaných markerů mezi adenokarcinomem a epidermoidním karcinomem plic. U žádného ze sledovaných parametrů jsme rovněž neprokázali rozdíl v expresích mezi klinickými stádii onemocnění Ia vs. Ib-IIIb.
Závěr
V pilotní studii jsme zjistili rozdíly v expresi mRNA MMP-7, MMP-9 a TIMP-1 mezi nádorovou a kontrolní tkání u nemocných operovaných pro nemalobuněčný karcinom plic. Teprve ověření výsledků na větším souboru pacientů a vyhodnocení prognostického významu těchto parametrů ve srovnání s celkovým a bezpříznakovým přežitím pacientů umožní vyvodit závěry pro rutinní klinickou praxi.
Tato studie byla podpořena grantem IGA MZCR 9343-3 a výzkumným záměrem VZ MSM 0021620819.