Konference: 2005 XXIX. Brněnské onkologické dny a XIX. Konference pro sestry a laboranty
Kategorie: Nádorová biologie/imunologie/genetika a buněčná terapie
Téma: Pokroky v molekulární biologii nádorů
Číslo abstraktu: 050
Autoři: Doc. MUDr. Svetlana Brychtová, Ph.D.; M. Fiurášková; Mgr. Eva Sedláková
Úvod
Receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR/c-erbB-1) patří do rodiny transmembránových receptorů s tyrozin kinázovou aktivitou. Tyto receptory se významně uplatňují v regulaci buněčné proliferace, diferenciace a transformace. Jejich aktivace dále stimuluje angiogenezi, buněčnou motilitu a inhibuje apoptózu. Zvýšená exprese EGFR byla nalezena u řady epiteliálních nádorů, zvláště karcinomů mammy, prostaty a gastrointestinálního traktu. Aktivace EGFR byla zjištěna rovněž u některých neepitelových tumorů. Vyšší exprese EGFR byla popsána také u metastáz maligního melanomu. Proto se předpokládá jeho role při vzniku invazivního a metastatického fenotypu. Léčba melanomů inhibitory EGFR je spojena se supresí dráhy PI3K-AKT a s indukcí apoptózy. Cílem naší studie bylo vyhodnotit expresi EGFR u benigních névocelulárních lézí a různých stádií maligního melanomu (MM).
Metody
Do studie bylo zařazeno celkem 96 případů zahrnujících 33 nodulárních melanomů (NM), 23 superficiálních melanomů (SSM) a 41 pigmentových névů, zejména intradermálních a dermoepidermálních. Vyšetření bylo provedeno na tkáních fixovaných ve formalínu a zalitých do parafínu metodou nepřímé imunohistochemie v barvícím automatu Ventana Benchmark (Ventana Medical Systems S.A.), s použitím primární anti-EGFR prolátilátky (Fy Lab Vision Corporation, ředění 1:50) a AEC detekčního kitu. Hodnocení jsme prováděli semikvantitativně pomocí H-skóre (počet pozitivních buněk x intenzita zbarvení). Případy byly rozděleny do čtyř skupin: negativní, slabá exprese (H-skóre 1-2), střední exprese (H-skóre 3-5) a silná exprese (H-skóre 6-9). Výsledky byly statisticky analyzovány chi-kvadrát testem (p<0,05).
Výsledky
EGFR byl lokalizován v cytoplasmě nádorových buněk. Jeho exprese byla nalezena u konvenčních névů stejně jako u maligních melanomů, kde u MM mírně převažovala silná pozitivita. Nebyly prokázány statisticky významné rozdíly v expresi receptoru mezi benigními a maligními lézemi, ani mezi SSM a NM (Graf 1). Kromě melanomových buněk byl EGFR detegován ve stromálních elementech v okolí nádorů, zejména v makrofázích, místy i ve fibroblastech a endoteliích. V epidermis byl EGFR lokalizován v bazální a parabazální vrstvě. Nenalezli jsme rozdíly v přítomnosti EGFR v epidermis bezprostředně nad nádorem a vzdálenějších oblastech.
Diskuze a závěr
V literatuře jsou popsány výrazné rozdíly v expresi EGFR u různých typů melanocytárních lézí, od absence tohoto faktoru u MM až k označení tohoto receptoru jako markeru malignity. Některé novější studie však nenacházejí významné rozdíly v expresi EGFR mezi benigními a maligními melanocytárními nádory. Tato skutečnost není doposud plně objasněna, vysvětlení se hledá v rozdílných signálních drahách, které jsou aktivovány touto rodinou receptorů. Může docházet k ovlivňování buněčného růstu a motility, antiapoptotickému efektu u buněk MM, na druhé straně u pigmentových névů může být stimulována pouze migrace melanocytů, bez ovlivnění jejich proliferační aktivity. Závěrem můžeme shrnout, že zvýšená exprese EGFR v melanocytárních lézích nemusí souviset s maligní transformací buněk.
Práce byla podpořena grantem 1A/8245-3/2004 IGA MZ ČR a MSM 6198959216.
Receptor epidermálního růstového faktoru (EGFR/c-erbB-1) patří do rodiny transmembránových receptorů s tyrozin kinázovou aktivitou. Tyto receptory se významně uplatňují v regulaci buněčné proliferace, diferenciace a transformace. Jejich aktivace dále stimuluje angiogenezi, buněčnou motilitu a inhibuje apoptózu. Zvýšená exprese EGFR byla nalezena u řady epiteliálních nádorů, zvláště karcinomů mammy, prostaty a gastrointestinálního traktu. Aktivace EGFR byla zjištěna rovněž u některých neepitelových tumorů. Vyšší exprese EGFR byla popsána také u metastáz maligního melanomu. Proto se předpokládá jeho role při vzniku invazivního a metastatického fenotypu. Léčba melanomů inhibitory EGFR je spojena se supresí dráhy PI3K-AKT a s indukcí apoptózy. Cílem naší studie bylo vyhodnotit expresi EGFR u benigních névocelulárních lézí a různých stádií maligního melanomu (MM).
Metody
Do studie bylo zařazeno celkem 96 případů zahrnujících 33 nodulárních melanomů (NM), 23 superficiálních melanomů (SSM) a 41 pigmentových névů, zejména intradermálních a dermoepidermálních. Vyšetření bylo provedeno na tkáních fixovaných ve formalínu a zalitých do parafínu metodou nepřímé imunohistochemie v barvícím automatu Ventana Benchmark (Ventana Medical Systems S.A.), s použitím primární anti-EGFR prolátilátky (Fy Lab Vision Corporation, ředění 1:50) a AEC detekčního kitu. Hodnocení jsme prováděli semikvantitativně pomocí H-skóre (počet pozitivních buněk x intenzita zbarvení). Případy byly rozděleny do čtyř skupin: negativní, slabá exprese (H-skóre 1-2), střední exprese (H-skóre 3-5) a silná exprese (H-skóre 6-9). Výsledky byly statisticky analyzovány chi-kvadrát testem (p<0,05).
Výsledky
EGFR byl lokalizován v cytoplasmě nádorových buněk. Jeho exprese byla nalezena u konvenčních névů stejně jako u maligních melanomů, kde u MM mírně převažovala silná pozitivita. Nebyly prokázány statisticky významné rozdíly v expresi receptoru mezi benigními a maligními lézemi, ani mezi SSM a NM (Graf 1). Kromě melanomových buněk byl EGFR detegován ve stromálních elementech v okolí nádorů, zejména v makrofázích, místy i ve fibroblastech a endoteliích. V epidermis byl EGFR lokalizován v bazální a parabazální vrstvě. Nenalezli jsme rozdíly v přítomnosti EGFR v epidermis bezprostředně nad nádorem a vzdálenějších oblastech.
Diskuze a závěr
V literatuře jsou popsány výrazné rozdíly v expresi EGFR u různých typů melanocytárních lézí, od absence tohoto faktoru u MM až k označení tohoto receptoru jako markeru malignity. Některé novější studie však nenacházejí významné rozdíly v expresi EGFR mezi benigními a maligními melanocytárními nádory. Tato skutečnost není doposud plně objasněna, vysvětlení se hledá v rozdílných signálních drahách, které jsou aktivovány touto rodinou receptorů. Může docházet k ovlivňování buněčného růstu a motility, antiapoptotickému efektu u buněk MM, na druhé straně u pigmentových névů může být stimulována pouze migrace melanocytů, bez ovlivnění jejich proliferační aktivity. Závěrem můžeme shrnout, že zvýšená exprese EGFR v melanocytárních lézích nemusí souviset s maligní transformací buněk.
Práce byla podpořena grantem 1A/8245-3/2004 IGA MZ ČR a MSM 6198959216.
Datum přednesení příspěvku: 26. 5. 2005
