Experimentální aspekty vyšetřování molekulárních prediktorů nádorové léčby

Vyšetřování molekulárních profilů tumorů se v poslední době stává významným nástrojem při racionální volbě nádorové terapie. Mezi nejčastější patří analýza somatických genetických alterací jako jsou genové amplifikace, genové mutace, či nadměrná genová exprese. K těmto změnám dochází v důsledku neoplastické transformace a lze je proto detekovat v nádorových buňkách získaných např. z biopsií, resekátů nebo cytologických preparátů. Obecně se předpokládá, že na jejich základě lze odhadnout biologickou podstatu daného nádoru a predikovat jeho chování a odpověď na zvolený terapeutický postup. Zcela nové možnosti přinášejí metody selekce jednotlivých nádorových buněk pomocí laserové mikrodisekce a využití vysokocitlivých technik založených na selektivní PCR amplifikaci.

Přestože jsou uvedená vyšetření často aplikována v onkologické praxi, existuje stále řada faktorů, které mají zásadní význam pro účinnost používaných metod a přesnost získaných výsledků. Mezi nejdůležitější patří metodika přípravy a zpracování vzorků, citlivost používaných metod a správné vyhodnocení získaných dat. Součástí sdělení bude presentace ukázkových příkladů z oblasti vyšetření molekulárních prediktorů u nemalobuněčného karcinomu plic a karcinomu pankreatu.