Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky
Kategorie: Genitourinární nádory
Téma: XV. Uroonkologie
Číslo abstraktu: 218
Autoři: prof. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D.; Mgr. Zbyněk Bortlíček; Doc. MUDr. Alexandr Poprach, Ph.D.; MUDr. Kateřina Kubáčková; doc. MUDr. Igor Kiss, Ph.D., MBA; Doc. MUDr. Milada Zemanová, Ph.D.; MUDr. Ondřej Fiala; Prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.; prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.; prof. MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.
Východiska:
Everolimus je perorálně podávaný inhibitor regulační molekuly mTOR (mammalian target of rapamycin). Registrační studií pro jeho využití v léčbě metastatického renálního karcinomu (mRCC) byla studie RECORD-1 pro pacienty s progresí během léčby inhibitory dráhy vaskulárního endotelového růstového faktoru (VEGFi), zejména sunitinibu a sorafenibu. Standardem léčby mRCC je v současnosti sekvenční monoterapie cílených léků, přičemž ale jejich optimální řazení je předmětem kontroverzí. Cílem této studie bylo retrospektivně analyzovat účinnost a bezpečnost terapie everolimem po jednom nebo dvou VEGFi.
Soubor pacientů a metody:
Zdrojem údajů o pacientech a jejich léčbě byla databáze RENIS. Soubor tvořilo 483 pacientů léčených everolimem buď v druhé (n = 350), nebo ve třetí (n = 112) linii cílené léčby.
Výsledky:
Medián přežití do progrese (PFS) od zahájení terapie everolimem byl 6,1 měsíce pro pacienty léčené ve druhé i třetí linii (p = 0,863). Medián celkového PFS pro pacienty léčené sekvencí VEGFi-VEGFi-mTOR inhibitor (mTORi) (n = 112) dosáhl 28,3 měsíce (95%CI 25,0–31,5 měsíce) ve srovnání s 31,3 měsíce (95%CI 23,0–39,7 měsíce) pro sekvenci VEGFi-mTORi-VEGFi (n = 27) (p = 0,16). Pacienti léčení třemi liniemi cílené léčby měli celkové přežití až 44,4 měsíce (95%CI 42,3–46,4 měsíce) pro skupinu VEGFi-VEGFi-mTORi a 58,7 měsíce (95%CI 36,0–81,3 měsíce) při léčbě VEGFi-mTORi-VEGFi (p = 0,52). Vstupní charakteristiky nemocných léčených různými sekvencemi cílených léků se výrazně nelišily kromě mírně lepšího výkonnostního stavu ve skupině VEGFi-VEGFi-mTORi. PFS při léčbě everolimem korelovalo s PFS dosaženým během léčby VEGFi jen u nemocných léčených everolimem ve druhé linii.
Závěr:
Pacienti léčení sekvencemi VEGFi-VEGFi-mTORi a VEGFi-mTORi-VEGFi měli podobné přežití. Schopnost podstoupit terapii třemi liniemi cílené léčby koreluje s dlouhým celkovým přežitím, nejspíše díky příznivé biologii nemoci v této podskupině pacientů.
Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2014