EUS PŘI DUKTÁLNÍM KARCINOMU PANKREATU – S ANEBO BEZ FNAB

Konference: 2014 XXXVIII. brněnské onkologické dny a XXVIII. konference pro nelékařské zdravotnické pracovníky

Kategorie: Onkologická diagnostika

Téma: XXI. Diagnostické metody v onkologii

Číslo abstraktu: 229

Autoři: MUDr. Ivo Novotný, CSc.

Dnešní diagnostika karcinomu pankreatu je postavena na zobrazovacích diagnostických metodách a cytologickém, resp. histologickém vyšetření. Endosonografické vyšetření (EUS) pankreatu není prvosledovým vyšetřením. Při klinickém podezření na expanzivní proces v oblasti pankreatu jsou indikovány méně invazivní přehledné zobrazování metody, ultrasonografie (USG), počítačová tomografie (CT). EUS je indikována až v druhém sledu, v případě nejednoznačného nálezu, ale ani EUS nedokáže postihnout biologickou povahu ložiska. V posuzování stadia a resekability nádoru (infiltrace aorty, tr. celiacus, a. hepatica, a., v. mesenterica sup., v. portae a konfl uens v. portae) je prioritní CT vyšetření. EUS může poskytnout potvrzující nebo doplňující informace o infiltraci v. mesenterica, konfluens v. portae, tr. celiacus. V případě cystického ložiska lze s významnou pravděpodobností soudit jeho charakter. EUS vyšetření dává významnou možnost diagnostické cílené biopsie z ložiska tenkou (19–25G) nebo tru-cut jehlou a získání materiálu na cytologické, případně histologické vyšetření. Duktální karcinom tvoří cca 90% solidních ložisek pankreatu. Z tohoto předpokladu vychází chirurgické řešení solidního ložiska, které je dle dosažitelných zobrazovacích metod radikálně resekabilní. V případě prokázané neresekability je nutná cytologická, resp. histologická verifikace pro potřeby následné onkologické léčby. Zde je role EUS-FNAB z pohledu současnosti jednoznačná. S rozvojem nechirurgických ablačních metod, zejména u neuroendokrinních nádorů, nabývá na významu FNAB i u menších ložisek. Také u pacientů mladších věkových skupin nabývá na významu cytologické nebo histologické ověření biologické povahy ložiska před plánovaným rozsáhlým chirurgickým resekčním výkonem. Nízká frekvence komplikací EUS-FNAB, včetně nízkého rizika implantačních metastáz, podporuje indikaci EUS-FNAB u všech solidních ložisek, u kterých ji lokální situace a topografie ložiska umožňuje. To, že provedení EUS- -FNAB nesmí pozdržet plánované chirurgické řešení ani zahájení ostatní onkologické léčby, je samozřejmé.

Podpořeno MZ ČR – RVO (MOÚ, 00209805).

Datum přednesení příspěvku: 25. 4. 2014