Estrogeny v patogenezi karcinomu prsu

Prsní žláza prodělává během života ženy řadu zásadních funkčních i anatomických změn. Většinu z nich regulují estrogeny. Estrogeny hrají významnou roli v patogenezi hormonálně dependentního karcinomu prsu. Rizika vzniku maligního nádoru prsu většinou souvisejí přímo nebo nepřímo s estrogeny. Expozice exogenním estrogenům představuje významné riziko vzniku karcinomu prsu v závislosti na jejím typu a délce. Mnohé studie potvrzují přímou úměru mezi vysokou hladinou estrogenů a rizikem karcinomu prsu. Expozice exogenním estrogenům podávaným v antikoncepčních pilulkách a nebo jako hormonální substituční léčba také zvyšuje riziko karcinomu prsu. V experimentech na zvířatech byla potvrzena přímá souvislost mezi rozvojem karcinomu prsu a léčbou estrogeny. I vyšší hladiny endogenních estrogenů mohou být predispozicí pro nádor prsu. S hormonálním rizikem karcinomu prsu souvisí i obezita, neboť tuková tkáň je zdrojem nadprodukce estrogenů. I vysoké hladiny estrogenů v moči jsou spojené s vyšším rizikem Kancerogenní efekt estrogenů se uskutečňuje vlivem genotoxických a mutagenních metabolitů stimulujících buněčných růst a provokujících kancerogenezi.
Porozumění vlivu estrogenů na vznik karcinomu prsu je podmínkou pro pochopení terapeutických možností i možností prevence nádorů prsu.
Mechanizmus, kterým estrogeny zasahují do jednotlivých fází kancerogeneze (iniciace, promoce a progrese), je komplexní.
Koincidence mezi estrogennímí genotoxickými metabolity a estrogenním receptorem je klíčovým článkem kancerogeneze. Produkce genomových a negenomových signálních proteinů zasahuje do proliferace a apoptózy prsní tkáně. Tento proces je potom modifikován genetickými polymorfismy a zevními faktory prostředí.
Informace o klíčové roli estrogenů v kancerogenezi karcinou prsu umožňuje užití léčebných a preventivních metod, které ovlivňují funkci estrogenního receptoru a drasticky snižují hladinu estrogenů v krvi.

Závěr:
Riziko léčebné expozice estrogenům není pro všehny ženy stejné. Existují skupiny žen, pro které je i antikoncepce zbytečným zvýšením již vysokého rizika karcinomu prsu. Hormonální léčbu estrogeny nelze paušálně doporučovat jako neškodnou, ale ani globálně zatracovat. Je třeba k pacientkám přistupovat individuálně se zhodnocením rizika onemocnění nádorem prsu za pomoci Gailova modelu, znalosti rodinné anamnézy, endogenních hladin hormonů, sonografického nebo mammografického obrazu jejich prsů a nebo znalosti jejich kostní denzity. Vytipováním rizikových skupin žen, by bylo možné doporučit i případná preventivní opatření k snížení jejich rizika vzniku nádoru prsu (např. chemoprevence). To je ale většinou mimo akční radius klinického onkologa a tato snaha bude potřebovat zahájit úzkou spolupráci především s gynekology, ale i s praktickými lékaři. Další možností je informovanost samotných pacientek. Ty mohou nejspíše zasít pochybnost do paušálního předepisování estrogenních preparátů.

Prezentace zde v pdf

Literatura:

1. Epstein F.H.: Estrogen and the risk of breast cancer, N.Engl.J.Med. 344,4, s. 276285, 2001
2. Yager J.D., Davidson N.,E: Estrogen Carcinogenesis in breast cancer., N.Engl., J.Med. 354,3, 270-282, 2006
3. Breast cancer and hormone replacement therapy:colaborative reanalysis of data from 51 epidemiological studies of 52 705 women with breast cancer and 108 411 women without breast cancer: Collaborative Group on Hormonal Factors in Breast cancer. Lancet, 350, 1047-59, 1997
4. Breast cancer and hormone-replacement therapy in the Milion Women study. Lancet , 362,419-27,2003
5. Clemons M, Goss P. Estrogen and the risk of breast cancer. N.Engl.J.Med, 344, 276-85, 2001